První den školy jsem měla za sebou - konečně. Když jsem po dvou měsících zase spatřila ty pochmurný prostory a nepříjemný lidi, bylo mi zle. Potom co náš profesor ukončil zdlouhavý proslov na uvítání, měla jsem velkou chuť vylítnout ze třídy, ale něco mě zaujalo do takové míry, že mě to donutilo zůstat na své židli. Byla to naše nová spolužačka. Přišla o 5 minut později a sedla si přede mě. Jmenovala se Alexandra. Byla to cizinka a měla v sobě něco, co ve mě vzbudilo zájem. Málo lidí tohle v budově školy umí.
Druhý den mi zazvonil budík. Udělala jsem věc, kterou bych nikdy dřív nedokázala - vypnula budík a okamžitě vstala. Otevřela jsem svou poloprázdnou skříň a vybírala jsem si triko. Nirvana nebo Beatles. Rozhodla jsem se pro Beatles, na štíhlé dlouhé nohy jsem si natáhla úzké černé džíny a triko do nich zastrčila. Po marné snaze si upravit své dlouhé tmavě hnědé vlasy, které se mi kroutili všemi různými směry, jsem je svázala do neúhledného drdolu. V zrcadle jsem pozorovala svůj obličej. Byl konec léta a moje pleť stále zářila bělobou. Zírala jsem do svých pronikavě zelených očí a ohromilo mě jak zabijácký pohled dokážou předvést.
Vkročila jsem do třídy a spatřila malé skupinky, které si o sobě navzájem říkaly nějaký sračky. Alexandra už seděla na svém místě a nezaujatě zírala do zdi. Sedla jsem si vedle ní a napodobila ji. Zíraly jsme na tu zeď celou hodinu. Když hodina skončila, Alexandra se na mě podívala a řekla: ,,Ahoj, já jsem Lex. Taky sis všimla, že tamta skvrna na zdi vypadá jako démonickej pudl?" Mrkla na mě modrýma očima a pousmála se. S klidnou tváří jsem jí odpověděla: ,,Jo, a támhle v rohu má kámoše, žraloka s ušima." Chvilkou jsme mou odpověď nechaly viset ve vzduchu a pak vybuchly smíchem. ,,Mimochodem já jsem Robin," řekla jsem. Zbytek školního dne utekl jak voda.
,,Nechceš jít někam na oběd?" zeptala se Lex a odhrnula si z obličeje pramen uhlově černých vlasů. ,,Jo, moc ráda. Ukážu ti, kde tu maj nejlepší pizzu ve městě." Lex se usmála a vykročila za mnou: ,,Já myslela, že tu je jen jedna pizzerie." ,,No, však jo" Odpovím ji a obě se zasmějeme.
Pochutnávaly jsme si na pizze a povídaly si o.. vlastně o všem. Lex se mi nesmírně podobala. Měla ráda stejnou muziku a na vše měla dost podobný názor jako já. Když se zakousla do posledního kousku své pizzy, zahuhlala: ,,Bože, tohle je to nejdokonalejší jídlo, co jsem kdy měla." Strčila do pusy poslední sousto a olízla si dlouhé prsty. Měla ty nejdelší a nejhubenější prsty, které jsem kdy viděla. ,,Lex, na co hraješ?" zeptaptala jsem se. ,,Na klavír." Usmála se a zatřepotala svými prsty před obličejem.
,,Máš dneska čas?"
,,No, asi..."
,,Jasně, že máš. Pojď ke mě, nemám, co dělat a jsem doma sama."
,,To jsi vždycky tak impulzivní?" Zakřenila jsem se.
,,Jo, vadí?"
,,Vůbec ne"
