,,Robin?"
,,Ano, mami?"
,,Pojď sem, prosím"
Vstala jsem z postele a šla do obývacího pokoje za matkou. Ta seděla v křesle a dívala se do nějakého dopisu, který držela v rukou. Odvrátila oči od dopisu a řekla: ,,Mám špatné zprávy. Moje sestra musí na týden jet někam pryč a tudíž se nemůže starat o mou matku. Bohužel není nikdo jiný, kdo by na ní mohl dohlížet, takže to zbylo na mě." Sevřela rty a ve tváři se jí objevil nespokojený výraz. ,,Budeš tu muset být týden sama, takže se opovaž něco rozbít, nebo se budeš o babičku starat ty."
,,Neboj, všechno bude v pořádku," odpověděla jsem.
,,A opovaž si sem vodit nějaký kluky!"
Jen jsem se usmála a běžela jsem zpátky do pokoje. Popadla jsem mobil a vytočila Alexandřino číslo a nemohla jsem se přestat usmívat. Z telefonu se ozvalo: ,,Ahoj krásko, co potřebuješ?"
,,Co bys řekla na to, kdybychom se na týden hodili marod?"
