"Ehm Loui?Ale ty máš postel jinde."...L:"Já vím.Dobrou."Vážně teď přišel a lehl si za mnou?Já doufám,že nespím,vážně.Ty vole.Louis leží vedle mě.Přímo tady.
Dal jsem přes něj ruku a počítal jsem s tím,že mi ji sundá,ale mýlil jsem se.Ale i tak neusnu.Jak bych taky mohl,konečně je se mnou.Musím si užívat ten pocit.Hlavně se neudělej Harolde...
Super,spal jsem asi 4 hodiny,ale stálo to za to.Aspoň jsem nezaspal to,když se ke mně Louis otočil obličejem a obejmul mě.Vždycky jsem si přál s někým takhle usínat,no..spíš s Louisem takhle usínat.Já vůbec netuším,co se mu stalo.Ne,že bych si stěžoval,to vůbec,ale je to od něj gesto,který bych nečekal.Vždycky jsem to byl já,kdo se takhle choval,on byl ten zdrženlivější...asi poslední 3 měsíce se to celkem obrátilo,ale pořád nevím,jak to všechno myslí.Jestli to myslí jen z kamarádství nebo ne..já vážně nevím a to mě ubíjí.Budu se snažit do té doby,dokud to bude možné.Dokud se neobjeví někdo,kdo by mě uchvátil tak jako Louis,což se asi nestane,ale nevadí.Umřít sám taky není špatný.Aspoň bych po sobě nezanechal jen smutnící lidi.
Zpátky k tomu,co jsem chtěl.Vstávat vedle někoho,koho vážně milujute,bohužel pravděpodobně jen vy,je to nejhezčí co se člověku může stát.Asi by bylo lepší,kdyby jsme to oba cítili stejně..a taky bych mu to možná mohl říct.Třeba to cítí,nebo taky ne.Je tady pořád jen 'možná,nebo,ale'...Občas si říkám,jestli to nemám vzdát.A pak Louis udělá něco jako je tohle.Lehne si za mnou a úplnej nezájem,co to se mnou dělá.Moje srdce museli slyšet až v Číně.Málem mi vyskočilo z hrudi,třeba by to Loui pochopil..konečně.Na druhou stranu nemůžu chtít,aby na to přišel sám.Jenže já jsem hroznej sráč,takže to neřeknu.Ale měl bys...
Dneska je sobota a to znamená,že jdeme běhat.Chodíme v úterý,čtvrtek a o víkendu.O víkendu chodíme brzo ráno a v týdnu večer,protože bychom to nestíhali kvůli škole.Nesnáším běhání,ale dělám to kvůli Louisovi.I když jsem většinou já ten,co ho ráno budí,stejně jako to budu muset udělat teď.Nemusel bych s ním,jen prostě chci být s ním každou minutku,co můžu.Nemůžu žádnou promarnit.
"Lou,vstávej...jdeme běhat."..L:"Ještě chvilkuuu..mně se dneska nechce Harry."..."Nemusíme,ty jsi vždycky chtěl..jednou to vynechat můžem."...L:"Zůstaneme ještě tady."..."Fajn,tak nikam nepůjdem.Co chceš na snídani?"Zvedl jsem se s touhle otázkou.L:"Harolde.Já jsem řekl tady,takže to znamená,že budeme tady."Stáhl mě zpátky,takže jsem seděl na kraji postele."Seš jistej?Jako mně to nevadí jen...není ti něco?"..L:"Proč by mělo?".."To je jedno,nebudeme to řešit než si to rozmyslíš." Lehl jsem si zpátky k němu a čekal jsem,že začne mluvit,na něco se zeptá,ale nic."Ehm Loui?A co tady jako budeme dělat?"..L:"Prostě lež a mlč." Sotva co to dořekl,přehodil si ruku přes mou hruď a natiskl se ke mně.Vážně s ním není něco v pořádku,to já jsem byl vždycky ten víc 'přítulnej'.Ale jak řekl,tak jsem udělal.Asi hodinu jsme jen leželi v tichosti a já si to užíval.Jen doufám,že si se mnou jen nepohrává,to bych asi nesl ještě hůř,než kdyby mě poslal do prdele po tom,co bych mu řekl,že jsem do něj zamilovaný.Jen vážně nevím,co si o tomhle myslet a jestli je to dobře nebo špatně.Ztrácím se v tom...
LOUIS
Když si šel Harry lehnout,napadla mě taková věc.Mám ho rád,teda doufám,že jen rád.Nevím proč a jak mě to napadlo si k němu lehnout.Vím,že to asi kamarádi nedělají,ale něco mi říkalo,že to není špatnej nápad.
H:"Ehm Loui?Ale ty máš postel jinde." Tohle jsem zrovna nečekal,ale to nevadí.Nenechám se přece odbýt."Já vím.Dobrou." Už neprotestoval.Já vím,že mu to nevadí,jen se chtěl ujistit,že vím,co dělám.Dal přeze mě ruku,nechal jsem ji tam,protože mi to nevadilo,spíš to bylo uklidňující a celkově to ve mě budilo dojem,že tady nejsem sám.Bože..my jsme vážně jako pár.Dlouho jsem nemohl usnout,přemýšlel jsem jestli mám jít do svojí postele,nebo jestli mám Harryho ruku dát pryč...Ani na jedno jsem se nezmohl.
Uprostřed 'noci',už bylo asi hodně brzo ráno,jsem se probudil a byl jsem k Harrymu otočený obličejem a byli jsme v objetí.Líbilo se mi to,nemohl jsem se odtáhnout.Byl hrozně krásný,i když nebylo skoro vidět,světla z pouličních lamp trochu světla do místnosti přivedla.Bože Louisi,co to s tebou je..Po chvíli,co jsem pozoroval spícího Harryho jsem usnul.
Ráno mě probudil jeho,ještě ospalý, hlas.Přesně vím co mě čeká...vážně se mi nechce.
Nakonec jsem Harryho přemluvil,abychom dneska běhat nešli.A taky jsem si vydupal i to,abysme zůstali v posteli.Nevím proč,z jakýho důvodu,prostě jsem chtěl jen ležet,relaxovat s kamarádem.H:"Loui?A co tady jako budeme dělat?".."Prostě lež a mlč." Proč pro tohle nemám vysvětlení?Já jsem vážnej divnej.Hodinu jen tak ležet potichu a čumět do stropu a být natisklej na svého kamaráda..však proč ne.Aspoň tam byl.Já to nechápu,nechápu tohle co dělám.Vždyť tohle jsem nikdy nedělal...
Hiii ❤
Nemám co napsat,snad jen,že děkuju všem co to čtou,komentujou...děkujuuu :)
Příští díl bude z pohledu Louise,nevím čím to je,ale pohled Harryho se mi píše o dost líp,ale budu se snažit :D
Další díl přidám za 15 votes :)
