Caligua

Nová stáj

Otevřela jsem oči a první co jsem viděla, byly paprsky prosvítající po celém pokoji. Koukla jsem se na budík, zbývaly mi hodiny do návštěvy nové stáje. Ještě chvíli jsem se převalovala, ale pak jsem se donutila vstát. Pomalým a ještě ospalým krokem jsem se dobelhala do koupelny, kde jsem se osprchovala a převlékla. Sešla jsem do kuchyň, naštěstí tam nikdo nebyl a tak jsem si udělala snídani a u televize si jí snědla.

Nachystala jsem si věci, které si vezmu, nevěděla jsem vůbec jak to bude probíhat, a tak jsem si radši vzala i jezdecké věci a všechno co se mi zdálo potřebné. Po uklizení mého „na holku dost neuklizeného pokoje" jak poznamenala macecha, jsem si sedla k notebooku a jen tak si projížděla internet.

Ještě než jsem odcházela jsem vzala z kuchyně pár mrkví a jablek. „Jdu na koně" křikla jsem, ale už nečekala na odpověd, hned jsme za sebou zabouchla dveře a vydala se na autobusovou zastávku. Na zastávce nikdo nebyl, a tak jsem si do uší dala sluchátka a čekala na bus, který přijel téměř hned. Našla jsem si tedy volné místo v zadní části autobusu. Po asi deseti minutách cesty autobusem jsem vystoupila na konci vedlejší dědiny a vydala se přes polní cestu pomalým tempem, z uší jsem si vyndala sluchátka a sledovala krajinu. Když jsem uviděla začátek výběhu zrychla jsem v tempu. Uviděla jsem celý areál a musela se na chíli zastavit, abych si to všechno prohlédla. Bylo to tak dokonalé, měli tu snad vše: několik výběhu, obrovskou jízdárnu, na kterou bylo vidět z polní cesty. Když jsem přišla blíž všimla jsem si aji obrovské kruhovky, haly a stájí, mohlo tam být místo tak na 15 koní. „Je to tady prostě dokonalé" řekla jsem si spíše pro sebe a pořád se rozhlížela kolem.

Vešla jsem na dvůr, který byl snad ještě hezčí. Všude byly kvetoucí kytky, které opilovaly včely, všude bylo čisto a uklizeno. Sedla jsem si na lavičku a stále se rozhlížela kolem 'jaktože jsem tady nikdy nebyla, vždyť to není tak daleko'proběhlo mi hlavou, to už ke mně přišel nějaký pán, mohlo mu být tak 50. „Dobrý den, vy nejpíš jdete na ten inzerát?" řekne směrem ke mně a nejistě se usměje „Ano, Kate Oundrynová" řekla jsem s úsměvem a podala si s pánem ruku, zdál se mi jako celkem milý člověk, jen byl, jako by se něčeho bál a byl takový nejistý. „ Antony Enjant" představil se v rychlosti a poté spustil "tak abych začal, prvně pár otázek, jak dlouho jezdíte? máte licenci?" začal mluvit "Jezdím 5 let a licenci mám " dodala jsem s s úsměvem "předpokládám, že zkušenost s velkými koňmi máte, že ?" začal mluvit dál "ano, teď jsem sice nějakou dobu jezdila poníka, ale dříve jsem hodně jezdila na velkých koních" odpovídala jsem v klidu, ale Anthony mluvil rychle "Tak abych začal.. pojďte, půjdeme pomalu stájí „ řekl a rozešel se do prostorné stáje, rozešla jsem se za ním a poslouchala ho „ Takže potřeboval bych aby jste je starala a jezdila na mé, nebo spíš mé dcery klisně Caligue, omlouvám v inzerátu byl překlep , mohla bys tu být každý den.. Nějakou dobu na Caligue nikdo nejezdil" spustil a šel podél stáje, všude bylo uklizeno "dobře, ale proč vaše dcera nejezdí? " zeptala jsem se s údivem "no víš ono je to složitější z nedostatku času a aa.. no to ti povím jindy.." znejistel a přidal do tempa "Taky tady je, je jí 5 let, s mojí dcerou jezdila závodně parkury, ale aji drezuru " a ukázal na box nádherné černé kobyly, která měla lysinu a na jedné noze ponožku. "Ta je krásná" řekla jsem spíše potichu a přistoupila blíže k jejímu boxu "tak teď už stačí podepsat jeden papír a taky papír o tom že za sebe máš zodpovědnost sama, nebo spíš tvoji rodiče.. však víš, kdyby se nedej bože něco stalo.. což se nestane, protože je to ta nejhodnější kobylka.." řekl rychlým tempem a už se zase rozešel "tak pojď do kanceláře „ řekl už za chůze a já se k němu přidala. Po chvíli se zastavil u dveří, které otevřel a vešel do nich, já šla hned za ním, vešla jsem do místnosti, kde bylo hrozně moc fotek nějaké holky na koni "kdo to je ?" zeptala jsem se "ale to je teď jedno ne?.. tak tady to je pod tohle podepiš" a podal ke mně papír s propiskou já si to jen rychle přečetla a podepsala "takže vyjednáno od teď je tvoje.. můžeš za ní chodit, kdy chceš v podstatě je tvoje, ale patří mé dceři.. jenom se domluvíme na nějakém měsíčním příspěvku, který by jsi mi nechávala vždy někde ve stáji " řekl s falešným úsměvem a rychle opouštěl místnost "Počkejte, jak moje to na ní nikdo kromě mě nebude jezdit?" řekla jsem udiveně (né že by mi to vadilo) "ne nebude od teď je jen tvoje, dělejte si s ní co chcete. Trenéři tady jsou, takže někdy můžete mít i s nimi trénink" řekl a poté jsme se domluvili na dalších věcích, už mi jen ukázal, kde je sedlovna a šatna a v rychlosti odešel. Choval se hrozně zvláštně, ale aspoň jsem mohla 'mít' koně.

Tak a je tu další díl ^^ doufám, že se to aspoň někomu bude líbit :D