Caligua

Nová cesta

Pomalými a nejistými kroky se rozešla k senu, už se stmívalo a já tam pořád seděla. Začala jíst, jen jsem na ní ze vzdálenosti asi 4 metrů koukala. Zvedla jsem se a s naplou rukou, ve které bylo jablko se pomalu rozešla "Ahoj Cal, mě se nemusíš bát" šeptala jsem dostatečně nahlas, aby to slyšela. Hned jak mě uviděla se lekla a poběhla o kousek dál. Klekla jsem si a sledovala jí, poslala jsem jablko směrem k ní. Zastavilo se zhruba v polovině cesty mezi námi. Sledovala ho, po chvilce váhání se k němu rozešla, vzala ho a koukala na mě.Rozešla jsem se k ní a po chvilce se nechala pohladit "ahoj krásko" řekla jsem a hladila jí po plecích a hlavě. Věděla jsem, že je před námi obrovský kus práce a popravdě jsem se na to celkem těšila.

***
Probudila jsem se, když se rozednívalo, rozhlédla jsem se kolem, kousek ode mě jsem uviděla ležet Cal. Posadila jsem se a sledovala jí. Po celém dni ve výběhu vypadala mnohem klidněji a nechala se pohladit.. Další cíl byl jasný.. Zvyknout na ohlávku, uzdečku a sedlo, začít pracovat ze země, lonžovat a potom jezdit.

***
Následující dny to vypadalo podobně, byla jsem pořád u Cal, nechala se už bez problému hladit a čistit. Vzala jsem ohlávku šla k ní, zase začala panikařit, stoupat si na zadní, po chvilce jsem jí uklidnila a s ohlávkou pověšenou na rameni jsem jí pohladila. "To nic není, je to jenom ohlávka" šeptala jsem jí. Na tři.. raz.. dva tři, šeptala jsem si v duchu a na tři jí v rychlosti přehodila ohlávku přes hlavu a cvakla karabinu, než stačila zareagovat, už jí měla na hlavě. Začala běhat po výběhu a všelijakými způsoby si ohlávku sundat, ale marně.. držela až moc pevně. Měla jsem obrovskou radost, že se to povedlo. Nechala jsem jí ve výběhu a zašla jí pro večeři, ještě pořád běhala dokola, vykopávala a snažila se ohlávku sundat. Když jsem jí nesla v kyblíku oves, už stála a koukala. Přišla jsem k ní a ta se hned pustila do jídla. Viděla jsem za námi kus cesty, pro někoho bezvýznamný, ale pro mě neskutečný, když si vzpomenu jak to bylo na začátku, od té doby uběhlo něco málo přes měsíc. Až dojedla, tak jsem jí připla vodítko do kroužku a rozešla se, parkrát se snažila prchnout, ale já ji držela zuby nehty. Po chvilce se uklidnila a šla vedle mě, sice občas poklusávala a byla nervozní, ale už se nesnažila prchnout. Po dlouhé době jsem jí zavedla do boxu, teď bydlela v tomhle výběhu a myslím, že jí to vůbec nevadilo. V boxe jsem jí jenom odepla vodítko a ohlávku nechala, ať si na ni pořádně zvykne a zjistí, že je v pohodě. Po té době co jsem byla s ní jsme si na sebe celkem zvykly a už se mě nebála, vypadala šťastně, když jsem byla s ní a já jsem byla taky.

***
Další den jsem ji na ohlávce vzala na celkem prostornou kruhovku, kde jsem jí místo vodítka zapla lonž a nechala jí chodit dokola, prvně dělala, že je to teagédie, ale nakonec hezky chodila v kroku na obě ruce, měla jsem radost. Tak jsem jí zavedla do výběhu a nechala jí, nechtěla jsem nic uspěchat. Přes ten měsíc co jsem tam chodila jsem si domluvila služby, když jsem tam stejně byla skoro pořád, a tak jsem začala kydat boxy, netrvalo mi to dlouho, jelikož tam bylo okolo 15 boxů, pak jsem všem rozdala seno a nakrmila je. Rozešla jsem se k výběhu, Cal stála v zadní části výběhu a pásla se. S vodítkem jsem se k ní rozešla, když mě uviděla, rozešla se také, bylo neskutečné jak dokázala milovat, potřebovala to, ta agrese.. to všechno byla jednom obrana. V boxe jsem jí nechala už bez ohlávky, kterou jsem pověsila na box. Po službě jsem šla domů, najedla se osprchovala se a šla si lehnout. Byla jsem doma sama, protože macecha s nevlastní sestrou jeli k moři a táta byl skoro pořád v práci, od té doby co mi umřela maminka jsem si zvykla na život sama a ani mi to nijak nevadilo. Další den jsem se do stáje vydala až kolem 10. "Proč není Cal ve výběhu?" zeptala jsem se Ann, dívky, která mi o Cal vše řekla, když jsem přišla do stáje "Na tebe si sice zvykla, ale od ostatních se nikam nenechá zavést" řekla trochu smutně "co kdyby jsme zajeli na vyjížďku..? Mohla by sis pujčit Magistra.." dodala po chvilce a nadějně se na mě usmála " jo.. to by bylo super, fakt dlouho jsem nejezdila" zasmála jsem se a šla vypustit Cal do výběhu, pak jsem vyrazila s Ann do lesa, bylo super po tak dlouhé době sedět na koni. Po chvíli z Ann vypadlo, že Magistro teď není ježděný,protože je jeho majitelka u moře až do konce prázdnin, a tak jsem dostala možnost ho jednou za týden vzít na jízdárnu. Bylo to super, že jsem měla možnost jezdit, po té době už mi to celkem chybělo, i když jsem tu byla každý den. Magistro je veliký hnědák českého teplokrevníka, majitelka s ním jezdí drezůry a je to miláček, samozřejmě až po Cal. Po vyjížďce jsem vzala Cal do kruhovky a začala jsem jako vždy krokem na obě ruce, potom reagování na hlas, zastavování couvání, ve všem se den ode dne zlepšovala. Chtěla jsem zkusit i klusat, a tak jsem jí s mlasknutím přešla do klusu, nejprve si začala stoupat na zadní a běhat "klídek, je to to stejný jako v kroku" říkala jsem jí, ale pořád nereagovala. Běhala dokola a nechtěla se zastavit. Nakonec se zastavila, hlasitě odfrkovala a se zvednou hlavou koukala kolem. Došla jsem k ní a pohladila jí. Vzala jsem jí zpátky do boxu, nechtěla jsem na nic spěchat. V boxu jsem jí jako vždy vyčistila a dala jí jídlo. Odpoledne jsem měla po dlouhé době volno, a tak jsem šla s kamarádkou do města, pak jsem se jenom osprchovala, najedla a šla spát.

***
Během dalšího týdne jsem chodila na kruhovku a klusání se zlepšilo, i když to pořád nebylo ono, tak jsem měla radost. Když pochopila co po ni chci, byla to neskutečně pracovitá a ochotná kobylka. Po asi půl hodinové práci jsem jí vzala na jízdárnu, kde jsem jí pustila, aby si vše prohlédla, protože jsem měla v plánu jí začít zvykat i na jízdárnu. Hned se rozklusala a se zvedlým ocasem jako arab obíhala jízdárnu pořád dokola. Když si všechno očuchala, vyválela se. Vzala jsem jí do boxu. Poté co jsem jí vyčistila jsem se přesunula k Magistrovi, nejprve jsem ho vyčistila, pak jsem mu dala kamaše, fialovou dečku s drezurním sedlem a nakonec fialový ouška a uzdečku. Šla jsem na venkovní jízdárnu, kde jsem dotáhla, vylezla na něj a začala krokovat. Pomalu jsem si zkrátila otěže a začala ho uvolňovat, hlavou šel hezky dolů. Po opracování jsem mu dala chvíli pauzu, je to moc šikovný valášek. Pak jsem si udělala nějaké cviky a šla vykrokovat do lesa. V boxe jsem ho jenom odchystala, dala mu mrkev. Když jsem všechno odnesla, tak jsem ho vzala do stříkačáku, kde jsem ho celého umyla a vypustila ho do výběhu za ostatními, samozřejmě, že to první co udělal bylo, že si lehl, takže byl celý špinavý. Během týdne se ve stáji objevil pan Enjant, přesně jak říkala Ann a byl celkem překvapený, i když to na sobě nechtěl nechat znát.

***

Během dalších dvou týdnu jsem s Cal chodila na kruhovku, kde jsem postupně začala i cválat, po tom co to bylo v klusu super a začala jsem jí zvykat na sedlo a uzdečku. Nejprve samozřejmě byla agresivní, ale pak si vše nechala dát, i když nebyla úplně v klidu. Na kruhovce už byla moc šikovná a tak jsem na kruhovku začala chodit i s uzdečkou a sedlem. Postupně jsem také začala chodit na jízdárnu, kde jsem lonžovala a přidala tam občas nějaké kavalety, nejprve přes ně dělala obří skoky, ale pak zjistila, že nic nemusí dělat a stačí jen normálně jít. Během doby co jsem s Cal a pracuji s ní už není tak vyhublá, jako když jsem jí poprvé viděla a začínají se jí dělat svaly. Do konce prázdnin zbývaly už jen dva týdny a já je všechny chtěla strávit s Cal.

------
Táák a je tu další díl!😍
Moc vám všem děkuju za votes a komentáře.. Jste úžasní❤ neskutečně si toho vážím ^^

*Charlotte