Love me forever (Justin Bieber)

2. kapitola

Nina

"A jak se tvoje přítelkyně jmenovala?" Zeptala jsem se ho.

"Nina Dobrev." Tohle jméno jsem neslyšela už tak dlouho. "A kde máte tatínka?" Zeptal se Juss. "Já němám tatínka." Řekl Noel a Juss se na mě podíval. Koukal na mě jako kdyby viděl ducha. "Co? Prostě jsem se s jeho otcem nepohodla a on mě vyhodil." Řekla jsem bez emocí. Chci aby mě poznal. Ale zároveň nechci. "Nic promiň, jen mi připomínáš Ninu, až na ty vlasy. Ona byla blond." Řekl. Musela jsem se pousmát. Měla jsem je nabarvené. "Víš, že to byla jen barva že?" Řekla jsem ironicky a potom si uvědomila co jsem řekla. "Ehm já už musím jít.Mám práci." Vyprskla jsem a dala se na útěk. Pane bože. Právě jsem mu prozradila že jsem to já. Snad to nepoznal. Snad mu to nedošlo. No doufám.

Justin

Řekla že to byla jen barva. Jak to myslela? Ale tohle není Nina. Kdyby byla, tak by se ke mě chovala jinak. Nesnášela by mě a určitě by mi neukázala moje dítě. "To byla to holka z ulice ne?" Ryan jen přikývl. "A kde se tady vzala?" Zeptal jsem se nechápavě. "Pozval jsem ji. Dlouho jsem ji neviděl." Řekl Ryan a znělo to divně. "Neviděl jsi ji jen od rána." Řekl jsem a on se jen divně podíval. "Měl by sis ji pořádně prohlídnout a pozorně poslouchat co říká. Třeba ti to pak dojde." Řekl Chaz ale pořád sem to nechápal. "Tady máš její číslo zavolej jí. Víš že ten chlapeček má stejnou barvu očí jako ty? Je to až děsivý." Řekl Ryan a zasmál se. Podal mi papírek s jejím číslem.

Vytočil jsem číslo. "Tady N-Elizabeth Stow, přejete si?" Uslyšel jsem v mobilu její hlas. "Ahoj Beth to jsem já Justin. Nechceš se sejít za hodinu v restauraci Odeon?" Zeptal jsem se jí. "Jo klidně. Nebude ti vadit Noel? Nemám hlídání." Zeptala se. "Jasně že ne. Chtěl bych mít taky takového rozkošného syna. Ale já svoje dítě nejspíš nikdy neuvidím." Slyšel jsem jak se jí zatajil dech. Nechápal jsem proč. Zavěsil jsem a šel se připravit.

Nina

Noel si vzal do ruky můj mobil a začal si na něj hrát. "Maminko pvoč tady máš fotku toho pána?" Zeptal se mě a já nechápala. Podívala jsem se na mobil a viděla fotku Justina. Neodpověděla jsem mu. "Beth jsem doma." Zařvala mamka. Super nemusim brát Noela na sraz s Justinem. "Mami, dneska mám s někým sraz. Mohla bys prosím pohlídat prcka?"

"Že se ptáš." Řekla mamka a já ji objala a vyšla před barák. Za chvíli jsem byla u restaurace. Jusgin už tam na mě čekal. "Ahoj Beth." Pozdravil mě a já mu jen přikývla. Dnes je to naposledy co se s ním vidím. Budu se mu vyhýbat. Nechci aby ho Noel poznal jako svého otce. "Takže Beth. Řekni mi o sobě něco." Žádal mě Justin. Co ti asi mám říct můj život znáš.

"No kdysi dávno jsem bydlela v Anglii. Měla jsem tam kamarádku a přítele. Přítel mě zklamal, tak jsem se s ním rozešla dřív než zjistil že jsem těhotná. Stejnak vím co by mi na to řekl. Byl mladý a chtěl mít svůj život a dítě by to jen komplikovalo. Bylo mi 18 když jsem otěhotněla. Noelovi jsou dva roky. Je strašně roztomilý. Nedokážu si představit, že by jsem ho dala k potratu. Věděla jsem od začatku že si ho chci nechat. Původně jsem mu chtěla dát jméno po jeho otci, protože jsem ho ještě stále milovala, ale nakonec jsem si to rozmyslela. Už takhle mi ho pořád připomíná. Cbtěla bych aby poznal otce. Ale jeho otec je idiot, takže nechci aby ho znal." Dokončila jsem svůj monolog. No sice jsem mu lhala, ale co. Nemusí vědět že ten idiot je on ne? "A co ty? Jaký je tvůj příběh?"

"Znal jsem holku. Nesnášel jsem jí, ale něco se ve mě zlomilo a já se do ní zamiloval. Vážně jsem ji miloval. Na týden jsme se odloučili, protože jsem ji podvedl. Ale nechtě jsem. No a potom mi oznámila že je těhotná. První co mě napadlo byl potrat, ale ona se naštvala a utekla. Šel jsem za í a cestou se stavil z květinářství a koupil ji pugét růží, ale když jsem přišel k ní domů byla pryč. Její mobil ležel na stolku a její věci byli pryč. Celý dva roky jsem se jí snažil najít, tohle je poslední město na seznamu. A pokud ji nenajdu asi už to nezvládnu. Celou dobu si vyčítám to co jsem jí řekl. Miluju jí a chtěl bych poznat své dítě. Je mi jedno jestli to je holka nebo kluk. Prostě chci poznat človíčka který bude pobíhat po bytě a oslovoval mě tati." Dokončil svůj monolog a já se chtěa rozbrečet. Nepoznal mě, proto mi řekl pravdu. Chtěla jsem zastavit slzy, ale nešlo to.

"Beth co se děje?" Zeptal se mě nechápavě. "Já je mi to líto Jayi." Řekla jsem a chtěla odejít. Ale chytl mě za ruku a přítahl si mě k sobě blíž. Cítila jsem jeho dech na svojí kůži. "Nino?" Zašeptal a já zavřela oči. "Musel sis mě s někým splést. Neznám žadnou Ninu. Jsem Beth." Zašeptala jsem, ale věděla jsm že je to marný. "Prosím neopouštěj mě znovu." Zašeptal a chtěl mě políbit. "Nedělej to." Zašeptala jsem a vytrhla se mu. Vyběhla jsem z restaurace a běžela domu.