Wedding in the flames

Chléb,prsten a obraz

Peeta POV

Takhle to nechci. Vezme si mě z donucení.

Vážně Peeto, neumíš si ani najít dívku, která by s tebou chtěla doopravdy být? Pousměji se trpce a zajedu prsty do vlasů. Jsou stále nagelované z našeho výstupu v 11 kraji.

Napustím plnou vanu horké vody a uvolněně si sedám. Co bude dál? Pochybuji, že by Katniss přemýšlela nad tím, co bude po svatbě. Nedochází jí tolik věcí. Společné bydlení. Ztráta soukromí, Svatební noc.

Zrychlí se mi dech. Tolik po ní toužím. Povzdechnu si. Měl by to být nejšťastnější den v mém životě. O tom že bude Katniss moje žena sním už od 9 let. Jenže ani v nejdivočejších snech bych si to nepředstavoval takhle.

Vylezu z vany a rychle se osuším. Je čas na večeři a nechci aby mě Effie peskovala. Rychle se obléknu do pohodlných kalhot a modrého trika. Nádech. Vcházím do jídelny. Katniss už tu je. Vlasy jí padají přes obličej. Potlačím nutkání je pohladit a jen si sedám. Nevnímám chuť jídla. Plánují svatbu. Moc do toho nepovídám.

Stejně, podle mých představ to určitě nebude. Doma bychom si opekli chleba. Katniss by možná zazpívala písničku a já jí předal obraz. A pak bychom vešli do našeho domu, kde bych jí líbal a ona by mi vycházela vstříc...

,,Co myslíš Peeto? Peeto?" Vytrhne mě ze snění Haymitchův hlas.

,,Co...cože?" Zeptám se zmateně. ,,Říkám, že by bylo nejlepší vybrat prsten ve 12 kraji." Opakuje Haymitch a já si povzdechnu. ,,Ano, jistě." Přitakávám. Alespoň nechtějí vybírat nějaký bláznivý kapitolský prsten s diamantem větším než celá ruka nebo s nějakým živočichem zataveným v pryskyřici. Vzpomenu si na příšerné prsteny, které jsem viděl na rukou kapitolanů. Jsem po večeři a chci se co nejdříve odplížit do svého pokoje.

Zastavuje mě Katnissina ruka. ,,Počkej já... " Začne a já se jen otočím. ,,Já jen. Je mi to líto." Řekne posmutněle a já bych jí chtěl nějak utěšit. Zvedne se ve mně ale spíš vlna zloby.

,,Líto ? tobě? Není ti spíš líto, že si nikdy nebudeš moct vzít Hurikána? Nebo mi to říkáš jen proto, abych později zavíral oči, když nebudeš v noci doma?" Okamžitě zmlknu, když si uvědomím, že jsem to asi přehnal. Katniss přede mnou stojí jako opařená a v očích se jí lesknou slzy.

,,Je mi líto, že vedle sebe nemáš někoho kdo si tě zaslouží. " Šeptne tiše a mizí ve svém pokoji.

To jsem nezvládl. Naštvaně za sebou zabouchnu a svalím se na postel. Ano, jistě, nemám právo po ní žádat, aby nebyla s tím koho miluje ale budu schopný zavírat před tím oči? Být v noci sám a pak se před kamerami tvářit jako šťastný manžel? Zlostně hodím polštářem. Utápím se v těchto představách a stále nemůžu usnout.

Potřebuju něco k pití. Vstávám z postele a přemýšlím, kde může být schovaný Haymitchův alkohol. Je mi jedno že se chovám jako blbec, prostě je toho na mě moc. Omlouvám svoje úmysly a vycházím na chodbu.

Na místě mě přiková Katnissin výkřik. Zapomínám, proč jsem na chodbě a rychle běžím k jejímu pokoji. Někdo jí chce ublížit. Chtějí ji zabít! Kmitne mi hlavou a já rychle otvírám dveře. Těkám pohledem po všech koutek a hledám útočníka. Vidím jen Katniss, jak sedí na posteli a zrychleně dýchá.

,,Promiň, to byl jen zlý sen." Řekne omluvně a já se otáčím nazpět.

Sem hlupák, bylo jasné že má jen noční můru.

,,Peeto?" Slyším její slabý hlásek. ,,Zůstaneš tu se mnou??" Zeptá se a slyším, jak se snaží udržet pláč. Otáčím se. Sedí na zmačkaném prostěradle a vypadá prostě...ztracená. Šestnáctiletá holka, kterou zavřeli do vlaku a vezou na svatbu s klukem, kterého zná lépe teprve rok.