Utajení

7.kapitola

Ranní parsky mi svítili do obličeje a já myslela že vyletím z kůže.
Proto jsem se probudila a šla se obléknout.

Dobrý ještě jsem se trochu upravila a vrátila se do pokoje.

Zabalila jsem si věci a šla se podívat na Daniela.
Nejdřív jsem zaťukala a když se nic neozývalo tak jsem vlezla dovnitř.
Spinkal jako malé neviňátko za tohle mě zabije.

Já: Bacha Voldemort!!!

Otevřel oči a začal se hlasitě smát ale to já taky.

Daniel: Neboj se dobro vždy vyhraje.
Já: Dobře tak obleč se a zabal si za chvíli pudem na snídani ok?
Daniel: Ok generále.

Zakroutila jsem hlavou a vrátila se do svého pokoje. Zapla jsem si mobil a najela na hotelovou wifi.

Koukala jsem na facebook a Daniel konečně s taškou přišel.

Já: Tak pojď jdem se najíst.

Dali jsme si velkou snídani a hned po ní jsme se vrátili do pokoje, vzali věci a zamkli. Klíče jsem odnesla na recepci a vydali se hledat naše auto.

Dali jsme do kufru věci, nasedli a já zas připojila mobil k rádiu.
Pustila jsem evropu a vyjeli jsme.

Zavolala jsem i bráchovi že už jedem a tím jsem ho i probudila.
No jo má vstávat brzo.

Já: Tak jsme tady pane!
Daniel: Nechceš jít aspoň na chvíli?
Já: Ne musím jet za Míšou.
Daniel: A přijedeš někdy zas?
Já: Jistě přijedu pro tebe a doma tě naučím s Míšou natáčet ale nikomu to neříkej.
Daniel: Super tak čau.
Já: Čau.

Vystoupil ještě si vzal věci z kufru a já vyrazila směr Praha.

Asi bych mohla zavolat Míšovi jestli mám něco koupit.

Já: Ahoj Míšo doufám že nebudim.
Mišák: Ne nebudíš už jedeš?
Já: Jo jsem na cestě nepotřebuješ něco koupit?
Mišák: Ne mám všechno.
Já: A mám pro tebe překvapení!
Mišák: A jéje co pro mě máš?
Já: Nech se překvapit tak já ti zavolám až budu před barákem jo?
Mišák: Jo jo čauky.
Já: Čau.

Jela jsem docela rychle protože jsem chtěla být co nejdřív v Praze a taky se mi to povedlo za půl hodiny.

Projela jsem Prahou a mířila k Míšově paneláčku.
YES poslední místo na parkovišti a já si ho zabrala. Vzala jsem si všechny věci a do ruky mobil a volala Míšovi.

Mišák: Odemknu ti.

Ozvalo se syčení a já vlezla dovnitř. Jela jsem výtahem do třetího patra a zaťukala na Míšu.
Otevřel mi do 5 sekund a hned jsme se objali ikdyž na sobě neměl tričko.

Mišák: Pojď dál.

Zavřela jsem za sebou dveře a sundala si boty. Míša se opíral o stěnu a smál se.

Já: Co je?
Mišák: To se sem stěhuješ?
Já: Hahaha vtipné v té velké tašce je pro tebe to překvápko. A v té malé mám důležité věci.
Mišák: Ahaaaaa.
Já: A když jsme u toho seš nemocnej a ty tady seš polonahej!
Mišák: Ale mami.
Já: Vtipné jen mi pak zas nepiš až tě lidi budou spamovat proč nenatáčíš.

Vzala jsem věci a položila je na gauč v obýváku.
Rozepnula jsem velkou tašku a vyndala z ní igelitku.

Já: To jsem dostala a jelikož to je pro kluky tak to nosit nebudu.
Mišák: Tak ukaž.