Utajení

The end

,, Perfektní. Moc se mi to líbí."

,, Stačí jen podepsat a je to vaše slečno."

,, Dobře tak kde to máte."

Podepsala jsem smlouvu na koupení jednoho obrovského domu. Přesně se hodí na to co jsem vymyslela.
Začala jsem sehnávat lidi který z tohodle domu udělají sídlo tance.
Potom co všechno bude dodělané sem pozvu všechny lidi kteří pracovali v taneční agentuře. Teda samozřejmě jen ty kteří si ještě nenašli místo toho jinou práci. Získala jsem i sponzora a to ne jen jednoho a proto jsem byla šťastná jak malé dítě.

Za několik měsíců bylo vše hotovo a já pozvala všechny lidi. Gabriela je zase šéfka a já majitelka ale všechnu práci vykonává ona. Samozřejmě ale furt učím hip hop a Dana má břišní a aerobik. Pak kluci co dělali v posilce a fitness dostali to co chtěli. Všichni byli šťastný za to že můžou dělat to co je baví.
Nyní jde všechno od začátku a já musím Míšovi moc poděkovat za to že mi věřil a ve všem podporoval. Kvůli projektu jsem na něj neměla moc čas ale nyní mu to vynahradím.
Zazvonila jsem na jeho byt a po nějaké době se ozval.

,, Ahoj Míšo to jsem já můžu dál?"

,, Ne teď se to nehodí."

,, Proč? Míšo. Udělala jsem si na tebe čas a ty mě zahazuješ?"

Najednou jsem byla celá mokrá.
Podívala jsem se nahoru a na balkóně kde bydlí Míša stála nějaká holka s kýblem a smála se jak kráva.

,, Kdo to je sakra?! A proč po mě lije vodu?!"

,, Jsem jeho nová nejlepší kamarádka!" Zakřičela ta holka z reproduktorů.

Odstoupila jsem od dveří a podívala se nahoru. Nikdo tam nebyl a proto jsem se otočila na odchod.

,, Laro!"

Ohlédla jsem se a Míša volal z balkónu.

,, Už na mě nikdy nemluv! Radši se teď starej o svojí novou nejlepší kamarádku!"

Slzy mi tekli z očí jako když kapky vody padali na zem.
Nasedla jsem do auta a jela pryč.

Daleko.

Kde mě možná najde.
Ale pak už ne.

,, Ségra, co tu děláš?"

Objali jsme se a on mě zavedl dovnitř. Daniel už dávno spal a Hana se o mě postarala a já si lehla do pokoje pro hosty.

Brzo ráno jsem se probudila a napsala dopis.
Vešla jsem do pokoje Daniela a dala mu dopis s tím, že až se tu Míša objeví, mu to dá hned do rukou.

Vyjela jsem a odjela na místo, kde najdu klid.

Pohled Míši:

Zajel jsem za bratrem Lary a malý Daniel mi dal nějaký dopis.

Vím, že to, co se stalo byla prkotina, ale prostě se mě to dotklo.
Ale jestli chceš, už mě nikdy neuvidíš.
Jestli ti za to stojím, dojeď k hrázi, jestli ne tak tedy sbohem...

Hned jsem vyjel k hrázi, ale bojím se, že to nestihnu.

Pohled Lary:

Není tu.
Asi mu opravdu za to nestojím.
Postupovala jsem ke kraji hráze a adrenalin ve mě se stupňoval.

,, Miluju tě."

Slza mi ukápla na moje boty a já udělala poslední krok. Ale něčí ruce se mi obmotaly kolem pasu a přitáhli k sobě.

,, Laro. To nedělej."

,, Míšo."

Objala jsem ho a moje slzy mu dopadaly na jeho kabát.

,, Miluju tě, Laro a nevím, co bych si bez tebe počal."

,, Já tebe taky, Míšo. Já tebe taky."

The
End