„Ne, nesnáším loučení!" řekla Chloe. „Ještě že jsem si zařídila sraz s mými kamarády a kamarádkami, a také spolužáky. Ale spolužáky jen ty normální, se kterýma jsem se dost bavila. S ostatníma jsem se rozloučila už ve škole." řekla si pro sebe. O chvíli později ji volala mamka na oběd. Když sebíhala schody z pokojíku do kuchyně, ucítila vůni svíčkové. Hned usedla ke stolu a začla jíst. Ihned, jak dojedla jí zapípal mobil. „Hmm. Od koho to asi bude?" vysunula z kapsy mobil, a dívala se na displej. „Jé, Carrie napsala" nadšeně řekla. Carrie byla Chloe nejlepší kamarádka. Znají se spolu už od malinka. Chodí,.. Nebo vlastě chodili.. spolu do třídy. Byly jako sestry. Vždycky, když jí Carrie napsala, zvedla Chloe náladu.
Carrie-Ahoj princezno. Tak co? Sejdeme se v tu jednu hodinu?
Chloe-Ahoj, jasňačka:)
Carrie-Super, už se nemůžu na tebe dočkat!
Chloe-Já taky...
Carrie-Zlato, děje se něco?
Chloe-Ne, já jen... Prostě si nemůžu zvyknout na to, že odjíždím. Budeš mi hrozně chybět.
Carrie-Ale to víš že ty mě taky.
Carrie-Hele už musím běžet. Tak ahoj.
Chloe-Dobře, ahoj.
*********
Byla jedna hodina odpoledne a já měla sraz s kamarádama. „Ahoj" „ahoj" „ahoj" odevšad se ozývalo. Dohodli jsme se, že půjdeme do kina na nějaký horor, pak do cukrárny a tak...
*********
Nakonec jsem přišla domů až kolem večera. Musím říct, že jsme to slušně obrečeli. „Ahoj mami už jsem doma" pozdravila jsem mamku. „Co děláš?" zeptala jsem se. „Balím kufry, vždyť víš, zítra už se udjíždí." řekla mamka. „Já vím,..."
