Bylo 30.6. a všichni jsme stáli v pozoru a poslouchali proslov naší třídní paní učitelky. Všichni jsme se už nudili a ona ne a ne přestat, řikala že jsme moc šikovní, dobrej kolektiv ať se nám daří atd. Z očí mi najednou vyhrkli slzy. Říkala jsem si nebreč! nebreč! ale nešlo to. Všichni mi budou strašně moc chybět.
Ale nejhlavnější je, že jdu s Ari na stejnou školu.
Když už přestala mluvit nastalo to víc hlavní, předávání vysvědčení. Samé jedničky měla jenom šprtka Renata. Byla celkem v pohodě až na ty její znalosti. Je to opravdu blázen. Já jsem měla tři dvojky a Ari měla jednu dvojku (šprtka).
Ostatní mě už nezajímali. Už jsem myslela jen na to až odejdu s téhle školy a budu si užívat krásný dva měsíce volna. S Ari jsme se domluvili, že zajdeme do cukrárny a dáme si něco dobrého.
Když jsme se usadili v cukrárně a objednali si pohár, začali jsme si povídat o klukách (naše oblíbené téma). Ari se prý nikdo nelíbí, přitom těch hezkých kluků je hafo. Nechápu jí. Když jsme dojedli a doklábosili tak jsme se rozloučili a každá šla domů.
Když jsem byla konečně doma, vyběhla jsem schody a běžela jsem do pokoje, hodila jsem kabelku na židli a lehla si na postel. Zapla jsem notebook a projela facebook. Nic nového tam nebylo.
Psala jsem si s Ari. Píšeme si spolu pořád. Než vždycky odepíše stihnu hodně věcí :D
Když jsem se vracela ze záchodu viděla jsem na facebooku nové upozornění.
Fuu první kapitola je za mnou. Snad vás to bude bavit :)
PS: Kapitoly se budu snažit psát každý den :)
ČTEŠ
FAKE boy
عاطفيةPříběh o štěstí a neštěstí :) Postavy: Eliška - 15 let, Praha Ariana - nejlepší kamarádka Elišky, 15 let, Praha Alex - 16 let, Karlovy Vary Filip - 21 let, Mariánské lázně Doufám, že se bude líbit :)