Nespoutaná

Škola elementů

,,Ren, vztávej,musíš do školy," volá na mě mamka a já se vydávám navzdory slepeným očím do kuchyni. ,,Dobré ráno" prohodím automaticky a hlasitě si zívnů. Nakonec se rozhodnu pro jahodový jogurt, který vypadá celkem lákavě.

,,Dobré." odpoví máma, ,,dneska vás zavezu do školy autem. Škola vám tady začíná o čtvrt na devět."
 ,,Ok." kývnu a jdu do mojí nové zelené koupelny. Tam si dám jenom lesk na rty v rudém odstínu, rozčešu si svoje krásné vlasy a mám hotovo. Vytáhnu si zelené volnější tričko s bílým "vzorem" a černé tříčtvrteční legíny, popadnu svou loap tašku, strčím do ní svůj mobil a můj nový tablet a vyjdu před dům, kde už čeká máma v našem autě. Za chvíli přijde i brácha a my jedeme do školy. K naší škole naštěstí vede nová silnice, takže jsme na místě během deseti minut.

Naše škola je obrovská a má světle oranžovou, lososovitou barvu.
Samozřejmě jsme středem pozornosti, ale snažím se si toho nevšímat. Vejdeme do školy, ale vevnitř je zmatek. Na chodbách je hodně lidí a je problém se tady trochu zorientovat, ale nakonec jsme se dostali k ředitelně. Brácha zaklepe a my jen čekáme, dokud se neozve
,,Prosím, vstupte. Vejdeme do ředitelny a co mě na první pohled zaujme je krásný masivní nábytek z dubového dřeva všude v místnosti. Pod oknem je psací stůl, samozřejmě taky z dubového dřeva a na něm je počítač u kterého sedí ředitelka, a upírá na nás pohled. Až teď mi dojde, že jsem úplně zapomněla, proč tady vlastně jsme.
,, Vy jste Renael a Chriss Summerovi, že ano," zeptá se ředitelka, ale je více, než předvídatelné, že odpověď už zná. Jenom jsme přikývli. 
,, Výborně, tady máte klíče od vašich skříněk, rozvrh hodin, učebnice a malou mapku školy. Vaše třída je v prvním patře." řekne ředitelka, my po děkujeme a vydávání se najít naše skříňky a naši třídu. 
Třídu jsme našli až krátce po zvonění. No super, první den ve škole a už budeme mít průšvih. Z hluboka se nadechnu a zaklepu na dveře. Za okamžik se objeví mladý hnědovlasý učitel s úsměvem na rtech. ,,Á, vy budete naší noví studenti- Renael a Chriss Summerovi. Zrovna máme hodinu historie Vybrali jsme vám lavici v zadu u okna. Učitel vešel do třídy a my taky. ,,Takže, třído, dnes k nám přibydou dva noví studenti- Renael a Chriss Summerovi, buďte k ním prosím shovívaví. Vyrůstali v lidském světě a bude jim chvíli trvat, než  se naučí ovládat živly stejně, jako vy. Učitel na nás kývl a my jsme se šly posadit do lavice.

,,Takže v dnešní hodině budeme probírat nadpřirozené bytosti. Chce nám je někdo vyjmenovat ?" Přihlásila se jedna modrooká blondýnka v přední lavici na které bylo jasně poznat, že je z bohatá rodiny, nejspíš třídní celebrita. ,,Existuje celkem 6 nadpřirozených bytostí. K dobru patří elementy, víly a elfové. Elementy ovládají živly, víly mají dary, a některé z nich dokáží i létat. Elfové, žádné dary nemají, ani neovládají živly, ale zato jsou výborní bojovníci a jen tak je nikdo neporazí. Ke zlu se přidali mágové, ti ovládají kouzla, démoni, ti kouzlí taky, ale pomocí vyřčení nějaké kletby a nakonec trpaslíci- těm jde jen o dobro jejich řasy a s dobrém nemají slitování."  ,,Dobře Melisso, takže teď každému rozdám knihu, ve které jsou zapsány veškeré informace o nadpřirozených bytostech. Přečtěte si prvních 10 stran a uděláte si stručný zápis do sešitu. " řekl učitel a rozdal nám všem veliké tlusté knihy. To by mě zajímalo, jak tohle máme stihnout do konce hodiny. Nakonec jsem to nějak stihla a zašla jsem si do skříňky pro učebnice na další hodinu. Potom jsme měli ještě matkou, češtinu a ostatní předměty, který jsme se učili i v lidským světě a já jsem byla šťastná když už jsem šla na oběd. Nevěděli jsme, kam si máme sednout, tak jsme si nakonec sedli k jedinýmu volnýmu stolu uprostřed jídelny. Vařily výborně a já jsem si vychutnává la každé sousto. V klidu jsem jedlá a když mi někdo poklepal na rameno, tak jsem sebou trhla a div jsem se nezadusila bramborem. Za mnou stál Jake, Elizabeth, Larra a Austin. ,,Je tady volno ?" zeptal se Jake a zadržoval smích. ,,Jo, jasně." Všichni si za námi přisedli. ,,Tak co první den ve škole, jak to šlo ?" prohodila Ell, když nikdo nic neříkal. "No, celkem to ušlo" prohodily brácha ve snaze navázat komunikaci. Nakonec jsme dojedli, trochu jsme si po povídali a já jsem přišla na to, že jsou to celkem fajn lidi. Když jsem došla domů, byla jsem trochu unavená, tak jsem si pustila televizi, kde zrovna dávali můj oblíbený film.

Čau všichni, tohle byla zatím nejdelší kapitola a doufám, že jsem se ve psaní zlepšila.:-)