"Tak nám řekněte jak se to stalo podle vás"
"Už jsem vám to řekl..."
"Řekněte nám to znovu"
"Kolikrát to budete chtít ještě slyšet? K tomu co jsem udělal už jsem se přiznal"
"A v tom je ten háček... nepřiznal jste se ke všemu..."
"K věcem, které jsem neudělal se přiznávát nebudu..."
"Na místě činu jste byl jen vy a oběť a všude byli jen vaše otisky, tak už nám přestaňte lhát!"
Tenhle chlap už mě začíná srát... nezajímá ho co jsem spáchal a co ne, on ten případ chce mít prostě z krku bez ohledu na to jestli dopadne pravé zločince a nebo jestli ne.
Opřel jsem se o židlu a jen jsem na něj zíral.
"Tak fajn odveďte ho zpátky do cely..." řekl po chvíli. Ozvalo se hlasité bzučení a otevřeli se dveře. Vešel dovnitř jeden policista, chytil mě za paži a táhl me ven z místnosti.
Táhl mě do mé cely.
"Otevřte čtyřku !" zařval a ozvalo se zase za bzučení a dveře cely se otevřely.
Žduchnul mě dovnitř a řekl "Radši přiznej všechno... jinak se odsud v životě nedostaneš..."
"Radši dělejte svojí práci a najděte ty chlapky co to udělaly..." odpověděl jsem a sedl jsem si na postel. Chvíli tam ještě stál a pak zařval "Zavřít čtyřku!" ozvalo se zabzučení, dveře se zavřeli a on odešel.
Lehl jsem si a snažil se usnout, ale po chvíli jsem zase uslyšel "Otevřít čtyřku!"
Do mé cely vešel nějakej starej chlapík s brýlemi a sedl si na postel.
"Kdo jste ?" zeptal jsem se
"Dr. Moose" odpověděl "psychiatr"
"Co chcete ?"
"Četl jsem tvé plány, tvojí výpověď a... všechno" vstal "požádal jsem o tvé přemístění do mého ústavu"
Sedl jsem si "To myslíte vázne ?!"
"Ano a oni souhlasili..."
"Já nejsem blázen!"
"Kyle četl jsem vaše plány... pracoval jste na tom měsíce... nic jste nenechal náhodě, všechno jste měl do puntíku promyšlené"
"Ale to neznamená že jsem blázen!"
Šel ke dveřím cely "Pánové" zavolal ven a do cely vešli 2 nemocniční zřízenci a ti mě popadli.
"Já umím chodit" řekl jsem a oni mě pustili "...já nejsem blázen..."--------------------------
"Kyle... už jste tu měsíc... nemyslíte si že je načase aby jste mi řekl opravdu všechno?"
Na tohle ani neodpovídám, protože jsem jím řekl všechno už dávno... ale nikdo mě neposlouchá... tohle všechno, tyhle sezení nají jen jeden jedinej účel... abych se přiznal i k věcem, které jsem neudělal.
Seděl jsem na své straně stolu a díval jsem se z okna.
"Tak dobře Kyle... napadlo mě že bychom mohli zkusit něco jiného..."
Podíval jsem se na něj, on se na me díval přes své brýle. Vzal ze stolu velký štus papírů a propisku a šel ke mě
"Co takhle kdyby jste to všechno napsal, jen si představte že jste spisovatel a napište všechno tak jak se to stalo podle vás!"
"Už jsem vám to řekl... a nejsem spisovatel"
"Já vím já vím... ale pojďme to aspoň zkusit"
Vzal mě zpátky do mého pokoje, položil mi stůl papíry a propisky
"Nebojíte se že bych se mohl zabít?" zeptal jsem se ironicky a kývnul směrem k propiskám
Dr. Moose se na ně podíval, usmál se a řekl "Víte Kyle, vy jste spoustu věcí, ale sebevrah ne" a odešel.
Seděl jsem u stolu ve svém pokoji a jen jsem koukal na ty prázdné stránky... proč bych to měl dělat ? koho to bude zajímat ?
A pak mi to došlo, JÍ to zajímat bude! ONA musí znát pravdu a vědět že ty ošklivé věci bych neudělal a začal jsem psát...
ČTEŠ
Kylie
RomanceZpověď člověka, který vymyslel geniální plán únosu! Ovšem nebyl jediný komu se zdál geniální…