Povídky a další nápady

.01.4

Chci se znovu dívat do tvých hlubokých očí. Ani si nepamatuji jejich barvu. Myslím, že jsou zelené s okrovými skvrnkami. Nebo čistě modré?
Nevím a stydím se za to.
Stydím se za to, že tě takhle tahám za nos.
Mám tě moc ráda, ale jiným způsobem, než ty po mě chceš. Ty vyžaduješ romantickou lásku. A já ti ji odsouhlasila. I když to tak ve skutečnosti není.
Co mám dělat? Poradí mi někdo?
Chybí mi tvoje objetí.
Už je to měsíc, co jsme se neviděli, protože ani jeden nemáme čas. Pořád si myslíš, že má tohle budoucnost? Pořád věříš, že jsem ta pravá? Vážně? Chceš někoho takového, jako jsem já? Takového sraba, co ani nedokáže říct pravdu?! Nelíbí se mi tvoje chyby. Je jich víc než jsem ochotna snášet. Možná to ani nejsou chyby, ale já si to prostě takhle nepředstavuju.
Slíbil jsi, že zavoláš. Proč jsi to neudělal? Tvrdil jsi, že jsem tvá bohyně. Tak proč!?
Máš úplně jiné zájmy než já. Mě nebaví sedět celý den u nějaké počítačové hry, jako tebe. Ty zase nechápeš, jak někdo může milovat hru na hudební nástroj.
Ty nenávidíš knihy, čtení a knihovny. A já nikdy nepochopím tvůj životní sen stát se nejlepším hráčem světa.
Ne, nepatříme k sobě.
Já jsem si to uvědomila. Teď jsi na řadě ty.
Ale já tě mám pořád ráda! Jsem tak zoufalá!
Pochop to, prosím.