Jednodílovky na přání - youtube

1. Vidrail a Alex

Je tu první jednodílovka na přání. Snažila jsem se, tak doufám, že to nebude tak příšerné, jelikož si myslím, že bych to zvládla i lépe. Je to celkem obsáhlé, tak snad se ti to bude líbit, i když jsem to pojala trochu po svém a trochu si to upravila. Užij si to a kdyby to nebylo ono, tak se omlouvám :) Pro Kattie4321

Alex
Probudila jsem se do podzimního rána a snažila se donutit vstát z postele. Byl tu další školní den a když jsem si uvědomila, co mě čeká, chtělo se mi brečet. Nebyla jsem ve škole zrovna oblíbená. Ve třídě jsem byla terčem posměchu jelikož jsem nastoupila později než ostatní a všichni už se znali. Jenže mě do svého kroužku nepřijali a téměř s nikým jsem se nebavila. Bylo mi mizerně, pokaždé když jsem ráno do školy šla a představila si, jak na mě všichni koukají s opovržením a neodpouští si poznámky, berou mi věci, utahují si ze mě, když v hodinách mám na něco odpovědět, nenápadně do mě strkají a píší mi hnusné zprávy. Nikomu jsem to neřekla, vlastně nemám kamarády. Jen jednu kamarádku, jmenuje se Daisy, ale nikdy jsme se neviděly. Píšeme si dennodenně, ale i když mi to občas zvedne náladu, potřebovala bych ji spíš tady, vybrečet se, ulevit si a trávit klasické babské večery, jako spousta jiných. Místo toho po večerech sedím doma a koukám na videa na youtube nebo spím a sním o lepším světě.
Dost už přemýšlení. Musím vstát a vyrazit do školy.
Po svém klasickém ranním rituálu jsem se vydala směr škola a sledovala ostatní studenty kolem mě. Jak moc se mi tam nechce.
Vstoupila jsem do třídy a opět jsem neušla pár poznámkám na to, že jsem zase přišla. Sedla jsem si do lavice a začala si chystat věci na první hodinu. Do třídy najednou vstoupila naše třídní učitelka a za ní šel jeden kluk.
,,Dobrý den, třído. Chtěla bych vám představit vašeho nového spolužáka Adama. Přestoupil z jiné školy, tak snad se mu u vás bude líbit a přijmete ho," řekla a ten kluk, Adam, se po nás rozhlížel a tiše pípnul své ahoj. Učitelka ho posadila vedle Marka a odešla.
Prohlížela jsem si ho se zájmem. Třeba by nemusel být jako ostatní.
Začala nám první hodina a Adam se seznamoval s ostatními. Takže celou hodinu dělali kravál, jelikož se o něj všichni zajímali. Záviděla jsem mu, jelikož takhle se ke mně nechovali, když jsem nastoupila já.
Zbytek dne se táhl a já se neskutečně těšila domů.

O týden později
,,Ahoj Alex," vstoupila jsem do třídy a kluci sborově zakřičeli svůj pozdrav a začali se strašně smát. Mezi nimi byl i Adam. Takže se k nim přidal. Bylo mi to líto. Dva kluci ke mně přišli a s radostí mi sebrali moji tašku.
,,Nechte toho" křikla jsem a snažila se jim svoji tašku sebrat. Holky se hihňali a já beznadějně čekala. Čekala, že mi ji nakonec vrátí. Adam z ní vytáhl můj diár a mával mi s ním před obličejem.
,,Zajímalo by mě, jestli si tam píšeš i něco tajného," řekl, zastavil své mávání a otevřel jej.
Naštěstí jsem ho měla opravdu jen na důležité zápisky, takže mi to bylo jedno. Jen jsem chtěla aby s tím už přestali.
,,Hele, dneska píšem písemku," přečetl si a bouchnul s mým diářem o stůl. Vypadly z něj malé papírky na kterých byly poznámky ze školy, které jsem si zapomněla ještě přepsat do sešitu a vyhodit.
,,Nechtěl bych to sbírat," smál se jeden z kluků a já se snažila všechny ty poznámky posbírat a ignorovat je.
Do třídy vešel učitel, jelikož už byla hodina a já ještě sbírala poznámky.
,,Sedni si, Brookeová," okřikl mě učitel a všichni propukli v smích. Začervenala jsem se s a chtělo se mi brečet. Rychle jsem se posadila do lavice a sklesle koukla do země. Celou hodinu jsem nevnímala.
,,Teď se v lavicích prohodíte a budete pracovat s jiným spolužákem," řekl najednou učitel a zadal nám práci do dvojic.
,,Adam si sedne k Alex," řekl najednou a mě se udělalo špatně. Z něj jsem měla v poslední době největší strach a to jen proto, že se mi líbil a nečekala jsem, že se z něj stane poskok těch ostatních. Neochotně se zvedl ze svého místa a došel ke mně.
,,Počítej s tím, že ti nebudu pomáhat," řekl, vytáhl si mobil a já se musela pustit do práce. Celou hodinu jsme mlčeli a já se snažila udělat ten projekt bez něj. Sem tam se na mě podíval, ušklíbl se a pokračoval ve svém čučení do mobilu. Idiot.
Jelikož nikdo ve třídě nestihl projekt dokončit, nařídil nám učitel, že si je máme dodělat po škole.
,,Nemysli si, že se sejdeme. Uděláš to a jestli nedostaneme jedničku, tak ti to spočítám," řekl drze Adam, šťouchnul do mě a odešel. Bezva. Nebyla jsem zrovna odborník, takže jsem se děsila toho, že na jedničku to stejně nezvládnu.
Po škole jsem se zašila v knihovně a snažila se na společném úkolu pracovat.
Nebyla jsem však jediná, kdo šel do knihovny studovat. Objevili se tu i holky ze třídy. Jejich pištění nešlo přeslechnout a tak jsem se snažila dělat neviditelnou.
,,Hele, Alex," řekla jedna z nich a všechny se na mě koukly. Začali se smát a přicupitali ke mně.
,,Koukám, že se tady někdo snaží studovat," řekla další a sebrala mi papír s rozdělanou prací.
,,To by se nám mohlo hodit," řekla při čtení mého textu. Nechala si ho, otočily se na podpatcích a odešly. Paráda. A můžu začít od začátku.

Další den
,,Máš ten projekt?" zeptal se mě Adam, když jsem přišla do třídy, aniž by mě pozdravil.
,,Nemám," řekla jsem a ani se na něj nepodívala.
,,Děláš si ze mě srandu?" odpověděl mi na to.
,,Bohužel jsem to nestihla, holky mi část sebraly," stále jsem se dívala do země.
,,Máš jediný štěstí, že se odevzdává až zítra, odpoledne s tebou půjdu ven a ty to napíšeš jasný?" důrazně mi oznámil a zbytek dne si mě nevšímal.
Po skončení výuky za mnou doběhl a šel se mnou směrem k domu.
,,Takže to budeš psát u vás nebo jak?" ptal se mě.
,,Potřebovala bych abys mi pomohl," sebrala jsem odvahu a řekla jsem.
Na chvíli se zapřemýšlel nad odpovědí.
,,Fajn, tomuhle zrovna rozumím, ale ty mi zase pomůžeš s ájinou," řekl nakonec.
,,A k nám nemůžeme," sklesle jsem dodala.
,,Hm, u nás to bude v pohodě," povídal a nasměroval naši cestu k jeho domovu. Došli jsme, dovedl mě do svého pokoje, kde se povalovali papíry, měl tu roztažené světla, kameru se stativem a já se nestačila divit.
,,Jo sorry, ale neříkej o tomhle nikomu, jasný," řekl, když si všimnul, jak se rozhlížím. Přemýšlela jsem k čemu to všechno používá. Jestli náhodou taky netočí na youtube. Ne, to byla blbost, znala bych ho a stejně jsem neměla komu vykládat o jeho malém domácím studiu. Jen jsem tiše kývla.
Rozložili jsme si na stůl materiály a Adam začal něco sepisovat. Snažila jsem se taky přiložit ruku k dílu a nakonec se nám podařilo napsat celkem úžasný referát.
,,Díky," špitla jsem, když mě šel vyprovodit.
,,Nezapomeň na tu ájinu, zítra si k tobě sednu a budeš mi radit při testu," řekl na to a zavřel za mnou dveře.