Change [CZ Larry Stylinson, BDSM] - Book 2

One.

Harry si pročítal deník Louise. Louisovi totiž oznámil, že se stěhují. Loui to nakonec přijal. Bude rád, když bude tak daleko od Liama. Dokonce přes celý oceán, co si jen více může přát. Ale jo, něco by tady bylo. A to láska. Dobře, věřil, že Harry k němu něco cítí, zvláště po dnešku, jak se k němu choval. Rozhodně ví, že ho má rád. Kdyby pro něj byl nicka, jen otrok a děvka, rozhodně by po Liamovi takhle neřval a nezmlátil ho. Jo, na tisíc procent ví, že ho má nejméně rád.

Harry seděl v jeho křesle v pracovně, s rozsvícenou stolní lampičkou a četl si ho. Jednu ruku měl v pěst, protože jak si pročítal to, co jeho Louimu Liam dělal, nenáviděl ho víc a víc. Divil se, že to ještě jde.

„Dneska mě probudil budík už v šest. Popravdě jsem nechápal, proč tak brzy, když on sám vstává až okolo osmé. Ale když jsem pak přišel do kuchyně, a to jsem předtím strávil 15 minut oblékáním, zjistil jsem proč. Už tam seděl. Čili tam včera musel být nejméně hodinu. A já se samozřejmě začal činit. Dneska si vyžádal složitější snídani, ale bylo mi to celkem jedno. Nohy jsem měl jako v ohni. Já už chci domů. Chci být s Harrym. Harrym, který mě po právu vlastní. Dobře, ne po právu, protože si mě unesl, ale prostě jsem HARRYHO, ne Liama. Harry ať si se mnou dělá, co chce. Ne Liam. Vážně teď přemýšlím nad tím, kdo byl horší. Jestli Zayn nebo Liam. A myslím, že Liam vede, ale jen o kousíček. Vážně ne o moc.

Dneska si mě Liam vzal 3x, z toho to dvakrát bylo fakt tvrdě a, jak on řekl, za trest. Bylo to proto, že jsem nějak špatně něco udělal. Už si ani přesně nepamatuji, co to bylo. Myslím, že jsem špatně osolil maso a podruhé že jsem neumyl dva hrníčky. A po třetí to bylo, na jeho poměry, něžně. Asi chápal, že už mám zadek v jednom ohni, a i přesto, že si chce užít, byl něžný. Pořád to se mnou nic nedělalo. Byl slizký a hnusný. Dneska před spaním jsem se díval na sebe do zrcadla a zjistil jsem, že mám modřiny. Oba boky mám celé modré. Bojím se Harryho, co udělá. Možná i toho, co udělá mi, za to, že jsem se nechal. Ale řekl mi, že ho mám poslouchat. A já Harryho poslouchám, takže musím poslouchat i Liama.

Naštěstí už zítra jedeme domů. Konečně budu zase jen Harryho. Popravdě, i když tam zřejmě bude Liam, jakožto doufám, že ne, bude to alespoň příjemnější proto, že tam bude Harry. Ten mi dává jistotu. Cítím se s ním lépe, prostě se už tak nebojím, jako když jsem jen s Liamem. Jsem zvědavý, v kolik bude chtít zítra vyjet. Cesta trvala nějak 4 hodiny, takže je to od našeho bydliště dosti daleko. UŽ CHCI BÝT DOMA. U Harryho, který mě vlastní. Nikdo jiný na mě nemá mít právo. Ne, jsem jen a jen Harryho.
Dneska jsem ještě dostal za trest, protože dneska těch trestů nebylo málo, jsem dostal na noc zase dildo do zadku. Ale aby toho trestu nebylo málo, mělo vlastní samospoušť, takže začneeeee, sakra, tttřeba teď, vibrovat, kdy se mu zachce. 20. 3. 2014 (0:12) Louis"

Usmíval se nad některými částmi vět. Jako například „Chci být s Harrym. Harrym, který mě po právu vlastní. Dobře, ne po právu, protože si mě unesl, ale prostě jsem HARRYHO, ne Liama. Harry ať si se mnou dělá, co chce. Ne Liam. Vážně teď přemýšlím nad tím, kdo byl horší. Jestli Zayn nebo Liam. A myslím, že Liam vede, ale jen o kousíček. Vážně ne o moc."

Naopak věty typu „Dneska si mě Liam vzal 3x, z toho to dvakrát bylo fakt tvrdě a, jak on řekl, za trest." ho šíleně pobuřovaly a dokázal by na místě Liama i zabít.

Nad poznámkou, že by mu Harry něco udělal, se pousmál. Nedokázal by mu něco udělat. Ne po tom, co si zrovna prožil. Přísahal si, že ne. Nedokáže mu nic udělat. A to všechno, co mu doposud udělal, bylo součástí HRY. Ničeho jiného. Jen a jen hra, kterou si však Louis Harryho podmaňoval více a více. A ani si to neuvědomoval. To si však neuvědomoval ani Harry.

Uvědomil si to až ve chvíli, kdy byl v Londýně... a sám. Byl tam sám a uvědomil si, jak mu Louis, oh, zapomněl by zmínit JEHO Louis, chyběl. Velice moc. Popravdě by mu tady stačila jen jeho přítomnost, aby věděl, že je Loui v pořádku. To by bylo všechno, co by mu v té době stačilo ke štěstí. Jo, z Harryho je nyní zcela jiný člověk.

Někdy se zamilují i lidé, u kterých byste to v životě neřekli. Někdy je to prostě náhoda. Nevidíte dovnitř něj. Třeba se jen jednoduše bojí zamilovat, protože ho to minulé zamilování dostalo až na dno. A proto se na svět tváří tvrdě a všichni okolo si myslí, že má kamenné srdce. Avšak opak bývá většinou pravdou. I Harry se nám zamiloval. A jak. A jak ho bolela ztráta člověka. Avšak nyní ví, že ho neztratí. Věří v to.
„Dokud dýchám, doufám" (Cicero)

Tessí