King of hell

Lucifer rising!

*Luciana*

Nevím, jak dlouho jsem tam ležela v bezvědomí, ale nakonec jsem se probrala. Nečekala jsem to. Otevřela jsem jedno oko, i to bolelo. Ležela jsem na tvrdé, studené zemi, schoulená v klubku. Vlasy jsem měla v obličeji. V puse jsem cítila pachuť krve. Už jen pohled na moje ruce mě děsil. Celé krvavé, pobité, plné modřin. Mám strach. Snad poprvé. Ležela jsem jinde než předtím, na kotníku jsem cítila studený kov. Jsem připoutaná. Slyšela jsem hlasy, blížící se ke mě. Zavřela jsem oko a dělala že nejsem. Ty hlasy jsem nebyla schopná identifikovat. Když byly velmi blízko. začala jsem rozumět. ,,Kdy myslíš, že se vzbudí?" ,,Není to žádná křehule, musíme jí hlídat, když jsou brány otevřené." Skvělé. Brány jsou otevřené a já nejsem schopna se hnout! Jed pořád působí, takže se nic nehojí. Jeden z démonů se sehnul a odhrnul mi prsty z tváře. Kdo jiný než Lex? ,,Musíme čekat?" ,,Chci aby to byla ona, kdo vsadí klíč. Tak dlouho se tomu bránila." ,,Co když jí to zabije. Lucifer jí bude chtít živou." Až teď jsem si všimla, že hlas je ženský a patří Claire. Jí jsem věřila. ,,Hm, pravda." Zamyslel se Lex a nechal moje vlasy na pokoji. ,,Tak to odemkneš ty." Zvedli se. Chvíli bylo ticho. ,,Bude mi potěšením." Řekla nepřesvědčeně. Oh, Claire. Odešli a po chvíli se ozval...proslov? Vážně? ,,Nastav čas, kdy se zbavíme Luciany a na trůn posadíme pravého krále!" Pokusila jsem se zvednout, ale ty řetězy mi v tom bránili. Mám jeden i na zápěstí. Neuteču. Jsem v pytli. Otevřela jsem oči abych alespoň něco viděla, ale zasáhlo mě do nich ostré světlo a přes hlasité pískání v mých uších jsem neslyšela vlastní dech. Schoulila jsem do ještě většího klubka, tak abych dosáhla dlaněmi na uši. Trochu to pomohlo. Po chvíli nastalo hrobové ticho. Ohluchla jsem snad? Otevřela jsem oči. Všichni kromě mě a Claire ležely na zemi vypadali....mrtvě. Vedle Claire stála ještě jedna postava, ke mě zády. Z nich mu trčely černá křídla, místy chybělo peří a vyčuhovali kosti. Celkem dlouhé černé vlasy mu zřejmě padaly do očí. Pamatuji si ho staršího, ale podoba není důležitá. Stejně mě zabije, pomalu. Oči jsem znovu zavřela, ale když jsem znova otevřela, čekal mě šok. Kousek od mého obličeje byl on a prohlížel si mě svýma azurovýma očima. Vystřelila jsem a narazila zády do stěny za mnou. Řetězy se mi zaryly do masa.Sesunula jsem se zpátky. ,,Vím, že jsi mě nechtěla venku." Řekl a odhrnul mi vlasy z obličeje. Snažila jsem se udržet v klidu, ale moc to nešlo. Panika ve mě rostla. ,,Věřil jsem ti, ale dát prsten člověku. Cooperovi? To bylo hloupé i od tebe." Přihmouřila jsem oči. ,,Nezabiju tě." Lže. ,,Provedu ti něco horšího. Nechám tě naživu a nechám tě trápit a pak? Pak jsi přijdu pro tebe i pro tvoje dva mazlíčky. Bude to zábava." Usmál se. Šáhl mi na čelo a já padla na zem. Nic více, nic méňe.

*Ryan*

je to už pár dnů, co se Luciana neozvala. Ale předpokládáme, že Lucifer venku je a střádá plány. Teď se hrabeme v papírech a hledáme cokoliv, co by nám pomohlo. Nic. Nic nevíme. Jack by Lucianu nejradši zabil. Myslí, že mě ovládá. Blbost. Sice nemám kus duše, ale výrazné změny nevidím. Za to Jack svádí i tu blbou rýmu na duši. ,,To nemá cenu." Shodil všechny papíry na zem Jack. Neměl jsem k tomu co říct. Zvedl jsem se a šel do lednice pro pivo. Vyndal jsem ho a napil se. Málem jsem se udusil. O futry dveří do koupelny se opírala ona. Luciana. Zničená, od krve, modřiny, sotva stála. Bosá, líčení rozmazané. Oči lidské, rudé od nespavosti. ,,Potřebujete pomoc." Zašeptala. Nohy jí neunesly a šlehla sebou na zem. Zvedla se a podívala se na nás. ,,Je venku a hledá vás. Zabezpečte se." Hodila nám před nohy nějaký papírek se znaky. ,,Krví." Pousmála se. ,,Neví, že tu jsem a nesmí to vědět. I když, vlastně tu nejsem. Jsem ve vašich hlavách." Z vedla ruku a nohy. Měla na nich řetězy, které se postupně vytrácely. ,,Ale co ty?" Ptal jsem se. ,,Mě nepomůžete." Prudce se otočila a zmizela.

Takže...další díl! JéJ :D Trochu zajímavější no, ale uvidíme co se stane dál. Pa guys.