King of hell

You was, you is and you will be.

Jenom vás chci upozornit, že tohle bude mega dlouhý díl....takže pokud nemáte čas, nechce to na jindy. :) Užívejte.¨

*Luciana*

,,Který z těch hajzlů seš, byla jsi a vždy budeš?" Křikla po mě a pořád mířila zbraň přímo na mě. ,,Nemluv se mnou tímhle tónem." Řekla jsem klidně. ,,O bože, ženské hádky." Plácl se do čela Jack. Obě jsme ho sežehly pohledem a pak se vrátili na sebe. ,,Tak? Jméno?" Chtěla ho tak hrozně vědět, má ho mít. ,,Luciana." Křikla jsem, aby to bylo slyšet. ,,TA Luciana?" Nadzvedla obočí. Lehce jsem přikývla. ,,Proč bych ti měla sakra pomáhat?" Sklopila zbraň. Chvíli jsem byla ticho. ,,Protože pokud ne, zemře ještě víc lidí, a to ne mojí rukou." Zastrčila jsem zbraň za pas, ale pořád byla ve střehu. ,,Jo a taky pokud okamžitě nehnete zadky, začne to u vás!"Za Ryanem stál poslední z démonů, co nás sledoval. Vrazil mu a Ryan se svalil na zem. Nestihla jsem nic dělat. Ashley chtěla střílet, ale její zbraň letěla mimo záběr. Byl zaneprázdněný Jackem a Ashley, Ryan je v bezvědomí. To je moje šance. Rozeběhla jsem se pro zbraň Mám jí. Zamířila jsem na jeho hlavu. Ale proč bych se nemohla ,,omylem" trefit do Ashley. Ta holka mě nesnáší. Vystřelila jsem.

Démon se svalil na zem. Střelila jsem ho do hlavy. Ashley zůstala stát na místě, v šoku. Mířila jsem na ní zbraň, ale po chvíli jsem jí sklopila, nutkání je silné! Tak silné! Usmála se, nepatrně, ale usmála. Přišla jsem k ní a pistoli jí vrátila. ,,Teď už ti věřím." Řekla a sarkasmus z ní sršel. ,,Mě se nedá věřit, a to mi věř." Řekla jsem jednu z mých oblíbených frázých.

(Je to ze Stmívání, ten film popravdě nesnáším :D)

Vzala jsem démona za ruku a bez pozvání jsem ho odtáhla do předsíně. Až teď jsem si všimla, že Jack to taky schytal a leží na zemi. Ashley je oba vzala a hodila na gauč. ,,Je tady sklep?" Zeptala jsem se velmi stručně a rychle. Nevěřím jí ani nos mezi očima. ,,Jeden z padesáti je za tebou." Usmála se. ,,Na straně je světlo a pozor na poklop." Vážně mi tak věří? Beze slova jsem démona odtáhla až ke sklepu. Rozsvítila jsem, otevřela poklop a tělo hodila dolů po schodech. Tak za 10 minut by byl znova na nohou. Démona se dá zabít pistolí, ale musí mířit na srdce, ne na hlavu! A ty kulky musí být stříbrný se solným vnitřkem, ne jenom solný! Lidi to neví. Démoni a andělé..téměř všichni. Slezla jsem dolů. Démona jsem připoutala provazy k židli. Musím nakreslit past. Nechytím se. Vlezla jsem na druhou židli a nakreslila past. ,,Hej, Luci?" Slyšela jsem ze shora. LUCI je skrácenina jména LUCIfer, ne Luciana. ,,Proč ho vlastně nezabiješ?" Pokračovala. ,,Mám pár otázek." Křikla jsem neochotně. ,,Tak si to užij!" Křikla znova. Počkat co? Slyšela jsem ránu. Zabouchla poklop a zamknula. Seskočila jsem ze židle, spadla. ,,Co si myslíš, že děláš?" Uhodila jsem pěstí do poklopu. Nic. Ani odpověď. ,,Tak to vypadá, že jsme tu zamknutí." Utrousil již při smyslech démon. Jeho jméno je Zeek. Pamatuji si ho. ,,Jo, ale ty máš trochu nevýhodu, nemyslíš?" Sedla jsem si na schody. Něco se ve mě dělo. Zároveň bych ho připoutala a umučila, ale zároveň ne. Co to je? ,,Pár otázek. V klidu. Bereš?" Zvedla jsem se a skoro až zničeně se opřela o jeho židli. ,,Jak to, že přejdeš přes past?" Ptal se okamžitě. Neodpověděla jsem. ,,Kdo vás posílá?" Ptala jsem se a opírala se o židli. Seděla jsem k němu zády. ,,Nikdo?" Řekl. ,,A co Lucifer?" Opřela jsem si hlavu o ruku. Bolí mě. ,,Ha. Popravdě. Být v naší kůži..poslouchala by jsi anděla? To bylo řečí, jak to bude král, jak bude užasný, ale on se vypařil. Nikdo neví, kde je." Řekl. Tahle informace mě celkem překvapila. Kde teda je? ,,Peklo je na dvě části. Blaire a Lex." Řekl. ,,Lex? Ten je přece mrtvý." Zvedla jsem se a zadívala jsem se mu do očí. ,,Jo a po pekle si kráčí anděl." ,,Oživil ho?" ,,Tak nějak." Přikývl. Vztek ve mě vřel. Rozhlédla jsem se. Na stole ležela injekce, je v ní svěcená voda. Vzala jsem jí a vztekle jí píchla Zeekovi do krku. Zasténal. ,,Užívej si následky, královo vzteku." Pohladila jsem ho po tváři. Cuknul. Sedla jsem si na chody a pozorovala ho. ,,Vím, proč se s tebou ty dva crcají. Máš najít vraha jejich táty, že jo? Ale ty moc hledat nemusíš." Zachraptil. ,,Hej! Vím, kdo zabil vašeho tátu a není moc daleko." Zakřičel. Vystřelila jsem ze chodů a sebrala sůl ze stolu. Beze slova mu jí nasypala do krku. Ten krk, nám to vlastně rozleptá, pak jenom chraptíte a dlouho nemůžeme mluvit. Když je sůl v jídlu, nevadí to, ale velké množství je už problém. Zeek odplivl hodně krve a pozoroval mě. Zase jsem si sedla, ale za chvíli jsem byla na nohou. Zaujmula mě truhla v rohu.Byl na něm nějaký kus hadru. Hodila jsem ho Zeekovi na hlavu. Otevřela jsem truhlu. Byla tam pistole. V ní asi 5 nábojů, mimo ještě 3. takové náboje jsem v životě neviděla. Jsou ze strašně nepříjemného materiálu a je v ní vyřezaná past. Vzala jsem všechny náboje a pistoli zastrčila za pas k noži, nakonec jsem si všimla ještě krabičky s náboji. Zastrčila jsem jí do kapsy. ,,Proč nejdeš zkontrolovat peklo, je tam zmatek? O ty vlastně nemůžeš, jak smutné." Ozval se Zeek a shodil plášť, deku, hadr nevím, co to bylo. ,,Buď ticho." Sykla jsem po něm. ,,Jsi člověk." Zasmál se. Zabodla jsem mu nůž do srdce. Zaskučel a hlava mu padla na ramena. Je mrtvý. Zabila jsem ho. Nakvašeně jsem si sedla na schody a začala klepat nohou. Jsem tak naštvaná, že bych alespoň zranila každého, kdo mi vleze do cesty. Uslyšela jsem kroky nade mnou. Kluci už budou vzhůru. Někdo otevřel poklop. Jakmile jsem zahlédla ty dlouhé nohy, vrhla jsem po nich nůž. Ashley zasténala a spadla po schodech dolů. Ještě než se stihla vzpamatovat, nůž jsem měla v ruce a už jsem byla nahoře. Zaklapla jsem poklop a zamkla. Jsem nahoře. Někdo mi poklepal na rameno. Málem jsem dostala infarkt.

Takže, jste na konci. Užívejte :) Jak to dopadne s Ashley a Lucianou? Co myslíte? :)

Pa guys!