Jednoho dne se narodil malý Elf.
Jmenoval se Grirgard. Jeho rodiče o nej pečovali s tak obrovskou láskou.
Jak Grirgard rostl, byl čímdál tím chytřejší. Už ted mu bylo 10 let a uměl lovit. Uměl se uživit o postarat o sebe. Rodiče z nej byli nadšení.
Jednoho dne, ale přišel den, kdy jeden z členů musel rodinu opustit protože ho volali nechtěnné povinnosti.
Jeho otec musel do války.
,,Vrátíš se, že ano Ramonde?" Zeptala se ho jeho žena.
,,Neboj se. Tuliamo budu dělat vše pro to, abych se vrátil lásko" řekl.
Grirgard v te době byl na lovu labutí. Labuť byla pro jeho rodinu největší pochoutka.
,,Dobrý večer rodičové. Ulovil jsem večeři"
,,Grigarde."řekla matka a objala ho.
,,Děje se něco mami? Proč pláčeš?" Gri byl velice všímavý Elf. Nic si nenechal uniknout a když uz si něčeho všiml, chtěl vědět všechno kolem toho.
,,Otec musí jít do války."
Jak Grigard nesnášel války. Věděl ze tam každy zemře.
,,Půjdu místo něj já" oznámil a matka se podívala na Ramonda. Ten jen zakroutil hlavou.
,,Ne Grigarde máš před sebou dlouhý život. Nevzali by te protože jsi moc malý. Půjdu a za několik let se vrátím slibuji" řekl.
Tuliama měla oči plné slz. Ramondovi bylo teprve 30 let. Elfové se většinou dožívají vysokého věku nekdy až nad 1000. Jsou to milá stvoření, které pokud je nedráždíte vám neublíží.
,,Ramonde, kdy musíš odejít" zeptala se ho.
,,Příští týden v tomto čase." Tuliama si oddychla že nemusí jít hned a že ještě pár dní může vídat svého manžela živého a zdravého.
Ramond byl urostlý Elf. Nebyl tlustý. Byl hubený jako ostatní. Dlouhé bíle vlasy které mu spadaly po pas, tyrkysově modré oči, které mohli uchvátit snad každou elfku. Byl to syn elfího nejznámějšího bojovníka.
Tuliama byla drobná hudbená elfí žena. Měla narozdíl o Ramonda dlouhé černé vlasy a krásné hnědé oči. Byla velmi plachá, ale kvůli Ramondovi a Grigardovi se naučila svou plachost ovládat.
Den kdy jde Ramond do války.
Je ráno. Ramond skoro celou noc nespal. Jak by taky mohl usnout, když má dneska opustit svou rodinu na dobu neurčitou a jit bojovat za své město Luvai.
Luvai bylo menší město. Bylo v něm, ale vše co jste si mohli jen přát.
Bylo 6:30 ráno.
Grigard už byl vzhůru a byl u Ramonda v objetí.
,,Budeš mi chybět tati"'řekl mu Grigard
,,I ty mě. Postarej se o mámu. Až se vrátím budeme zase šťastná rodina" řekl
V tom se probudila Tuliama.
,,Ach Ramonde. Nechci abys odjel" řekla a položila si hlavu na jeho vypracovanou hruď.
,,Tuliamo lásko. Miluju tě" řekl a objal ji.
Někdo zabušil ma dveře.
Vojáci pomyslel si Ramond. Podíval se na Tuliamu a Grigarda ještě naposledy. Políbil Tuliamu a potom zmizel v rukou vojáků z Luvaie.
