Cože????

6 0 0
                                    

Vyběhl jsem z domu. A co jsem nevděl. Sejmon jak drží moji mámu a něco jí říká. No asi ne nic zrovna hezkého. Na tátu útočili moji teď už bývalí kamarádi, hned jsem si vzpoměl co se stalo a proč jsem byl v pokoji a kdo mě do něj asi donesl. Teď jsem to viděl na vlastní oči. Moji rodiče mě šli chránit.                

,,Sejmnone hned ji pusť jinak.....jinak si mě nepřej''. křikl jsem na něj. On ji sice pustil, ale rozešel se mým směrem.                                                                                                                                                                                      ,,Tak hele. Co ty tady vůbec děláš. Přece jsme se domluvili, nebo spíš jsme to rozhodli i za tebe, že za zradu budeš vyloučeneje''. Jo tak o tohle mu jde. Nějaká jeho koruna? O tu fakt nestojím.                            ,,Tak o tohle Ti jde.....víš co? Já myslím, že patřím úplně, ale úplně někam jinam. O tvoji korunu mi vůbec nejde. Myslel jsem si, že se jde s váma bavit jako s ostatními Elfy, ale očividně jal vidím jsem se zmýlil. Ale nepleť do toho moje rodiče a okamžitě je pusť''. Řekl jsem. Podíval jsem se směrem k tátovi. Ležel na zemi. Vypadalo to, že už skončili. Škrábance skoro všude po obličeji. Na jeho bílých vlasech byla krev......koukl jsem na mámu. Ta se pokoušela vstát ze země, ale nešlo jí to.                             

,,No dobře dobře, ale pamatuj na naši domluvu. Platí ode dneška. Jestli se k nám jenom přiblížíš, porušil jsi dohodu. Samozřejmě, když jenom kolem nás projdeš nevadí to'' zakýval jsem hlavou na souhlas. On houkl na svoje kámoše a pak odešli.

,,Mami. Mami počkej pomůžu Ti. Neboj se už jsou pryč'' bežel jsem k mámě.                                                   ,,Grigarde. Synku co se to děje. Kde je Ramond'' podíval jsem se směrem k tátovi. Máma se podívala stejným směrem. ,,Ramonde Ne'' vykřikla a vstala a rozběhla se za ním, ale v půlce cesty spadla.             ,,Mami.....počkej jsi slabá. Pomůžu Ti'' Společně jsme s mamkou dobelhali k tátovi. Okamžitě jsem mu rozvázal ruce.

,,Tati. prober se prosím. Potřebjeme tě my oba'' řekl jsem. Nic ležel tam pořád. přetočil jsem ho na záda. Zvedal se mu hrudník. Oddech jsem si když jsem se dověděl, že je na živu nepřežil bych, kdyby ho zabili. Máma ho hned objala. Koutkem oka jsem zpozoroval, že otevírá oči.   

,,Probouzí se.On se probouzí'' zaradoval jsem se jako když se malé dítě zaraduje z nové hračky, ale já se neradoval z hračky. Já se radoval z toho, že tát žije a to je o hodně důležitější než nějaká hračka. Mimochodem ještě jsem neřekl, že na hračky jsem nikdy nebyl. spíš mě baví lovení dové zvěře. Nejraději se procházím po lese. Jak v zimě tak na podzim. to jsou moje nejoblíbenější 2 období.

Ale co tady povídám o obdobích, právě se mi probouzí táta. Vraťme se k tomu, co se stalo.                           ,,Tuliamo?'' zašeptal táta.


Áhojdá....další část:-D Drama, Drama a další drama:-D No v každém případě všichni členové rodiny přežili. Přece je nenechám odejít ve 4 kapitole:-D o čim bych pak psala že. No tak jdeme dál a dál. konec zatím v nedohlednu. Tak pa Ada

FantazieKde žijí příběhy. Začni objevovat