Výčitky

6 0 0
                                    

,, Ramonde jsem tak ráda že te zase slyším" řekla a on si ji k sobě přitáhl.
Grirgard věděl ze za tohle celé může on. Jakpak by ne, kdyby poslouchal rodiče, tohle by se nemuselo vůbec stát. Podíval se na své rodiče.
,,Já moc se omluvám, měl jsem vás poslouchat nevím co se to se mnou stalo" rekl a podíval se na ne omluvným pohledem.
,,Grirgarde ty to sice nevíš, ale my my ano......" Rekl mu Ramond když šli domů. Tázavě se na ne podíval.
,,Dospěl jsi. Zítra Ti bude 16 let. Dozvíš se celou pravdu o tvém životě. Jen prosím zítra nikam nechoď uděláme si rodinný den." Řekla Tuliama a jednou rukou ho objala protože tou druhou podepírala Ramonda.
Došli k domovu a Grirgard jim otevřel dveře. Tuliama pomohla Ramondovi k posteli a Gri dal hned vařit vodu na čaj a ohřívat večeři.
Ramond měl bolestné rány jak na hrudi, na obličeji tak na zádech a z některých stále, nepřestala vyříkat pro člověka důležitá tekutina.
,, musím zavolat doktora miláčku nezvládnu to ošetřit sama" řekla. On jen se zavřenými oči přikývl.
,,Udělej co uznáš za vhodné" rekl
Ona ho chytla za ruku a on se na ni podíval svýma tyrkysovýma očima. Teď byly trochu tmavší protože byl vyčerpaný.
Tuliama sešla dolů a tam viděla svého syna, který vařil pro otce čaj. Pousmála se nad tím.
,,Mami!jak je na tom" zeptal se ji
,,Musím zavolat doktora má prohloubené rány...... Sama to nedokážu ošetřit" řekla a Grirgard ji objal
,,Mami moc me to mrzí kdyby kdybych vás poslech nestalo by se to"
,,Ty za to nemůžeš..... Oni jsou hloupí.....! Ten doktor" řekla najednou a zašla k telefonu.
Grirgard se rozhodl ze se půjde podívat za tátou.
Vešel do ložnice a sedl si na postel.
,,Tati?" Rekl a Ramond otevřel oči
,,Grirgarde ty jsi tady?jsem moc rád..... Víš měl jsem hodně velký vztek na ty elfy za to, co ti udělali"
,,Jo Tati ja vím a jeste jednou se hodně moc omlouvám za to že jsem vás neposlouchal"
Ramond jen zavrtěl hlavou a podíval se na Grirgarda.
,,Neomlouvej se. Každy máme v životě období, které potřebujeme prožít a nabrat zkušenosti a věř mi, ze ty jich pro žiješ jeste dost"
*************
,,Dobrý den pane Ramonde.... Přišel jsem se podívat na ty vaše rány" rekl doktor a tikal pohledem na všechny tři.
,,Grirgarde bez ted prosím do pokoje..... Pan doktor ho bude ošetřovat" řekla mu Tuliama.
On jen se svesenou hlavou odešel, tak jak mu bylo řečeno.
*************
Grirgard
Vešel jsem do svého pokoje tak jak mi řekli.
Zavřel jsem za sebou, jak dveře od ložnice, tak o dveře od mého pokoje.
,,Jsem takový hlupák. Proč jen jsem je neposlechl. Musím se snažit a poslouchat je tak, jako před tím." Pomyslel jsem si.
Sedl jsem si na postel a vytáhl svůj deník, který jsem si nedávno začala psát. Ano i Elf jako já si píše deník. Vzal jsem si tužku a začal psát.

Dnes byl děsivý den, na který nikdy nezapomenu. Mí momentálně už bývalí kamarádi mi málem zabili rodiče, ale mohu si za to sám, i když máma s tátou tvrdi, ze za nic nemohu. Já mám stále výčitky.

Tak a máme tu další díl. Vím, omlouvám se po delší době ale vázne jsem nevěděla co sem mám napsat. Nakonec jsem přece jen něco vylovila. Tak chci se zeptat líbí se vám to vůbec? Čtete to nekdo protože jestli ne tak nad tím jen mrhám čas. Jasné baví me psát to, ale chtěla bych vidět o výsledek tak vás moc prosím o komenty. Zatím ahoj.

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Nov 09, 2015 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

FantazieKde žijí příběhy. Začni objevovat