Why? He is perfect

Nákupy nebo vyslání poslů?

Než mě začnete zabíjet, kamenovat a dělat cokoliv jiného, chci se opět už trapně omluvit za to, že jsem neaktivní, ale... nemůžu to tady vysvětlovat, promiňte. Jediné co můžu říct je to, že se za poslední 4 měsíce toho událo hodně co mě postupně sráží pořád dolů a já se snažím nahoru vyhrabat, ale někdy už nemám sílu... :))

Pokud jako já tápete a nevíte co bylo v minulé části, kousek se vraťte :D

Už jsme byli všichni doma, nebo-li u tety. Všichni mi vylíčili plány na zbytek dne. Rozhodovali jsme se jestli pojedeme všichni do obchodů a nebo jestli jen někoho jen vyšleme na nákup. Dohadování, návrhy, vyhrožování...:D tohle se tady při konverzaci vše používalo. Berte to prosím, ale s nadsázkou, tak jako my. Nakonec jsem zvedla telefon a zavolala BG (=bodyguards).

,,Čusík busík, chlapci! Máme velice, velice velký problém! Pomůžete nám ho vyřešit?'' zeptala jsem se se smíchem v hlase a mobil jsme měla na reproduktor, aby to slyšeli všichni účastníci.

,,Ahojky, co se zase děje?''taky už nás znali a věděli, že máme něco za lubem.

,,Řešíme tady dilema...a musíte rozhodnout vy! Protože jsem naši, od kluků BG musíte nám poradit vy a asi rozhodnout!''

,,Prosím už se vymáčkni!'' začali se všichni smát.

,,Potřebujeme jet do obchoďáku, ale nemůžeme se rozhodnout jestli pojedeme všichni nebo jen někdo z nás...? A vy stejně musíte jet taky, takže...''

,,Čeho jste si sakra šlehli?!'' to bylo jediné na co se chlapi zmohli a my zase na výbuch smíchu a nekonečný záchvat.

,,M-my? niče-ho! A v-vy?'' řekl koktevě Niall a neodolal znovu smíchu.

,,Dáváme vám 15min pak přijedeme a ještě jednou se někdo zasměje..!''

,,Tak nic no...." řekla jsem vesele a pokračovali jsme v rozhovoru, dokud nedojeli hoši. Dohodli jsme se,že pojedeme všichni a kdyby něco bude jeden z nás sedět v autě okamžitě vystřelit pryč. Nakonec jsem v autě zůstala já a Hazz, já nakupování moc nemusím a pro Harryho to byl moc velký a neznám prostor.

,,Je to lepší mež v Londýně ? "
,,Nemám moc čas přemýšlet nad sebou , takže asi jo..."
,,Vypadáš dobře," konstatuju a chytnu ho za ruku na podporu.
,,Ty určitě taky, děkuji za poklonu a za všechno co jsi pro mě udělala. Víš přemýšlel jsem..."
,,A o čem? Smím-li to teda vědět ."
,,V nemocnici jsme domluveni jen na pár týdnu, ale tvoji pomoc budu potřebovat  o něco dýl než je pár týdnů, takže..."
,,Taže? Leze to z tebe jak z chlupaté deky bunny."
,,Neřikej mi bunny ! Jsem snad zajíc ?!" řekl se smíchem.
,,No jasně, že jsi ! A neříkej , že nejsi roztomilý jako malý zajíček, protože jsi a dost , teď to dořekni. Myslím, že jsi skončil slovíčkem takže."
,,Och si hrozná puppy, takže jsem uvažoval, zda by jsi nedala vypověď v práci a nezačala pracovat pro mě.?"
,, Co ? Bunny, pokud potřebuješ asistentku, tak ti najdeme někoho kvalifikovaného, ale já nejsem na tento post vhodná  a to puppy si ještě vyřídíme!"
,, Kdo jiný je vhodnější než ty ? Ty jsi mě vytáhla ze sraček a zažila jsi mě úplně na dně a nebýt tebe a kluku jsem na dně pořád...prosím...."zesmutněl a uklouzla mu jedna slza. I když to není tak dávno co se začal znovu usmívat vzpomínky na zlé časy jsou pořad bolavé...

,,Opravdu to chceš? Jsi si tím jistý na 100% ? Můžeme zůstat kamarádi a ty můžeš mít přitom kvalifikovanou asistentku.''
,,Jsi moc tvrdohlavá co, Lucy? ''
,,No víc jak ty asi ne. Je mi to blbé...''

,,Co ti je blbé? Asi mám dlouhé vedení...nebo by jsi to mohla říct rovnou.''

,,Grrr chlape! Stal si se mým kamarádem, hodně dobrým kamarádem, a tak je mi blbé si brát od tebe peníze.''

,,Děláš si srandu? Jen kvůli toho? Lucy, prosím. V dnešním světě lidé platí za všechno a tohle tě nemusí trápit. Ber to jako odměnu za to, že se mnou budeš trávit tvůj volný čas. Přijmeš to? '' pousmál se a stiskl mi ruku.

,,Já svůj čas s tebou trávím ráda....vůbec nevím,'' povzdechla jsem si a objala jsem ho. 

,,Nemůžu tě do ničeho nutit, ale byl bych velice rád a poctěn, kdyby jsi mou nabídku přijala. A souhlasili s tím i kluci, kdyby jsi chtěla něco namítat!''vyplázl jazyk a ušklíbl se.

,,Verdikt ti řeknu večer, může být?''

,,Fajn. Doufám, že to přijmeš.''

~~~Pohled třetí osoby~~~

        Zatímco se Harry s Lucy bavili o všem co prožili a ještě prožít chtějí, v obchodě bylo veselo. Ani jeden z nakupujících, z naší partičky, nebrali ohledy na to co kolik stojí nebo, že dělají rámus. Smáli se a dohadovali se co koupí a co ne.  Dokonce kdyby BG sundali černé oblečení a vysílačky řekli by jste, že jsou jedni z těch co právě nemají rozum. BG se snažili mírnit sebe i ostatní, ale většinou se ostatním dali do boje o to, kdo co rychleji uloví a hodí do košíku. Prodavačky z nich byly nervozní a ostatní zákaznici taky, ale ještě více prodavačky partička dostala, když k pokladně dotáhli dva košíky (na kolečkách), které byly úplně vrchovaté a hodnou chvíli trvalo jen to, než vše vyložili na pás a pak zpět do košíku. Částka, kterou Niall s Beaunem platili nebyla nejmenší, ale pro ně jen zanedbatelná.  Po cestě k autu si kluci všimli obchodu s pyrotechnikou, a tak je nenapadlo nic lepšího než pár pořádných 'hračiček' koupit.  

    Holky se klukům smály a říkaly, že se chovají jak malé děti, ale to bylo to co se jim na nich líbilo. Vendy se zamilovaně dívala na Beauna a s každým pomyšlením na něj se musela usmát. Marťa se divila, že někdo tak slavný jako je Niall a Beaun dokážou být tak...tak normální! Někdy jí nad tím zůstával rozum stát. A pak tady máme Monču, ta se těšila až opět bude s Harrym, ale také byla strašně moc ráda, že všechny poznala a že Lucy je tady po hodně dlouhé době. 

 ....Totální srajda majda....moc se omlouvám, ale vůbec nevím jak pokračovat nebo mne vždy napadne jen kousek :( Ještě k tomu mám teď ruku v dláze, období na nic...nic se mi nechce, nedaří se atd. Vyjádřete se prosím jestli se mám snažit ještě něco vymýšlet nebo raději to celé smazat i s celým profilem? Děkuji , mám vás ráda ^^