Why? He is perfect

Part 21

Monika’S P.o.v.

Co? Ano!! Mé srdce jása….mám splněný sen. Jsem s Harrym Stylesem sama. ,,Hazza nechceš jít se mnou za mýma kamarádama? Představím ti je.‘‘ ,,Já nevím….jestli chceš.‘‘ Ha! Jasně, že chci…a ani nevíš jak, pomyslela jsem si.  ,,Ano. Povedu tě….kdybych tě měla navigovat kudy kam nedošli by jsme….‘‘ Zasmála jsem se a on se mnou….aww tak moc krásný hrdelní smích a ty dolíčky, kteří všichni obdivují. Jsem úplně v nebi. ,,Dobře.‘‘ Představila jsem ho všem ze Zakopčanu a všichni si ho oblíbili. Snažila jsem se mu všechno překládat ale zas tak výborná v angličtině jsem nebyla…no ale jak je známo víc hlav víc ví a byli tam i tací co trošku anglicky uměli a vždycky se to nějak poskládalo dohromady.  ,,Líbí se ti tady prozatím?‘‘   ,,Ano děkuju, jen….‘‘ ,,Jen?‘‘ Sklonil se aby mi to mohl pošeptat a jelikož mě držel za ruku tak trošku věděl kam se sklánět asi. ,,Chtěl bych tě vidět. Určitě vypadáš nádherně.‘‘ Obejmu jsem ho…vím, že je to pro něj těžké tohle říkat a vůbec myslet na to jestli ještě někdy uslyší… ,,Určitě mě někdy uvidíš a pak se mě lekneš.‘‘ Pošeptala jsem mu zpátky a on se  usmál. ,,Určitě ne…máš úžasný hlas. Je jako pohlazení po duši.‘‘ ,,Fakt? Tomu nevěřím...tvůj je úžasný.‘‘ ,,Nehádejme se ano?‘‘ ,,Dobře…uvidíš, že až budu zpívat tak na tebe nemám.‘‘ ,,Ale…nechceš se jít dneska po tomhle všem jít projít?‘‘ Tváře mu ozdobily krásné dolíčky, ještě kdybych se mu tak mohla podívat do očí…krásných dvou smaragdů, které tak miluju. ,, Jsi si jistý?‘‘  ,,Ano na sto procent. Musím se naučit věřit lide kolem mě, když na nich budu závislý a ty…prostě bych se s tebou rád šel večer projít jestli ti to nevadí.‘ ‘,,Jasně, že ne. Ehm…nerada to říkám ale za chvilku začínáme…musím se jít nachystat a tak…a děkuju moc za to, že jsi tady se mnou byl.‘‘ ,,Já děkuju, za to, že jsi mi tady představila pár fajných lidí. Je tady někde Lucy nebo mě za ní prosím odvedeš?‘‘ ,,Vím kde je. Dovedu tě k ní, baví se s naším vedoucím muziky Michalem.‘‘  Bylo mi líto, že musím tuhle krásnou chvilku přerušit, ale už jsem opravdu musela jít.

*****

,,Uff byl to dlouhý den, ještě že už máme po vystoupení.‘‘  ,,Zpívala jsi krásně a celé to bylo dokonalé, i když celkem nevím o čem.‘‘ ,,Ty dokážeš potěšit v každé situaci co?‘‘  Usmála jsem se na Hazzuška a otřela si rukami paže, protože mě přejela kosa (zima). Seděli jsme vedle sebe s Hazzou a vlastně ještě s Lucy, Niallem, který stále pokračoval v dobrém rozhovoru s Radimem. ,,Je ti zima?‘‘  ,,Ne dobré…‘‘ ,,Hele, že jsem slepý neznamená, že nic necítím, když sedím vedle tebe a taky, že neslyším jak ti drnčí zuby.‘‘ Jujky…. To nevadí, já si toho všimla až teď, že mi drkotají zuby. Vzal svůj svetr co měl okolo pasu a dal mi ho. ,,Obleč si ho prosím.‘‘ ,,Když tak hezky prosíš tak jo…ne děkuju. Jej přijela Barča a má aji zapřáhlé koně…konečně přijela od Zelinů, kde vezla děcka. Nechce se ti jet domů? Odvezla by nás.‘‘ ,,Jestli chceš můžeme…‘‘ ,,No já by sem se ráda převlékla z kroje.‘‘ Kývnul a usmál se. ,,Lucy jedete s námi domů?‘‘ ,,Myslím, že ještě ne, jestli ti to nevadí? Teda Vám?‘‘ ,,Ne ne…užij si to tady zatím ahoj.‘‘  Chytnul mě za ruku a…aww to co mi projelo celým tělem se nedá nazvat...bylo to něco úžasného. ,,Povedeš mě prosím?‘¨,,Ano…‘‘ Moc jsme toho nenamluvili, protože jsme se plantali kolem stolů a přes bordel na zemi až jsme došli k vozu. ,,Ahoj Baru...můžeme tě otravovat?‘‘  ,,Jasně! Domu?‘‘ ,,Jo prosím tě.‘‘ ,,Tak nasedat.‘‘ Pomohla jsem tomu kudrnáčkovi do vozu a pohodlně se usadila vedle něj. Obmotal mi ruce kolem ramen a hladil mě po paži, aby mě asi zahřál. Jeli jsme v tichosti až domů.

Ahojte! Přidala bych Vám fotku bričky/ vozu tak jak vypadá, ale bohužel sjem zase zapoměla jak se to dělá :D Doufám, že se Vám krátka část bude líbí, ale hned co se poperu s gmaile ( nějaký odborník tady? :) ) a najdu další časti i od dalších dílu hned Vám postnu další. 

Hope you like it!!! *-* :3 <3