#JustWritelt #Horror-Parto, do akce!Příšera VS člověk

Strašné překvapení

David stál uprostřed obrovské místnosti. Na zdi byly staré fotografie a obrazy. A kousek od vchodu
před nim stály schody, které vedly až do druhého patra. Na zábradlí byl vytesaný podivný znak. Když přišel blíž zjistil že je to rozseknutá lebka. Když toho všimnul zavolal na Jirku aby se šel podívat. Jakmile k němu přišel podíval směrem, kterým se díval i David. Pochvilce si lebky všimnul i on.

David který stále zíral na lebku řekl."Jirko měli bysme už jít. Tady nemáme co dělat."

"Prosím tě. Komu by vadilo že se tu procházíme. Vždyť tu už určitě dávno nikdo nebydlí." Řekl Jirka s jistotou v hlase.

Než stihl David něco namítnou zarazil ho podivný zvuk, který vycházel z druhého patra budovy. Oba dva pečlivě poslouchaly a zkošely rozeznat podivný zvuk. V tom okamžiku někdo za sebou zabouchnul dveře a potom už jenom slyšely jak ten někdo jde dolů po schodech. Kluky zaplavila vlna strachu. Čim blíž se to blížilo tím větší strach měli. Nemohli se ani hnout z místa nohy jim úplně zdřevěněly. A tak tedy stály na místě dokud se tajemná postava neobjevila na horní části schodů od kud na ně nevěřícně zírala. Byl vydět ale jenom stín postavy, protože tu byla tma a nebylo skoro vydět na krok. Po chvilce si oba všimli že nemá ani jednu ruku. Oběma chlapcům přejel mráz po zádech. Davidova ruka v, které držel baterku se najednou jakoby kouzlem sama od sebe zvedla. Když světlo z baterky dopadlo na neznámou osobu oba dva ve stejnou dobu vykřikly hrůzou. Ten chlápek byl celý od krve, chyběli mu obě dvě ruce a část hlavy.

Jirka vykřikl hrůzou."Zombie. Honem Davide. Musíme rychle pryč."

David na nic nečekal a s výkřikem utíkal rychle za Jirkou.

Zombie se rychle svalil ze schodů dolů. Potom se zvadnul a začal pronásledovat své oběti.

Kluci stále běželi přes hřbitov a pořád křičeli. Když konečně doběhli k hlavní bráně, byla tam už celá jejich třída. Spolužáci si všimli jak k nim David s Jirkou běží a něco na ně hulákají. U brány je ještě k tomu Slečna Pólová vyslíchala co dělali sami na hřbitově. Kluci okamžitě spustili. Snažili se přesvědčit Slečnu Pólovou, aby na hřbitov nikdo nechodil. Jenže slečna Pólová měla svojí hlavu.

"Vy si myslíte, že vám uvěřím nějakou vymyšlenou historku o zobie, kterého jste potkali ve starém domě hnedka vedle hřbitova?" Ptá se jich slečna Pólová s vytočeným výrazem v obličeji.

"Ale slečno Pólová my vám říkáme pravdu. Po hřbitově se potlouká zombie a hledá nás." Brání David sebe a Jirku.

"Přece bychom vám nikdy nelhali." Odpoví na konec Jirka.

Jenže slečna Pólová jim odmítá věřit. A začne nás rozdělovat do dvojic a rozdávat mapy. Jirka s Davidem mají strašný strach. Ani jednomu z nich se znovu nechce zažít to co právě zažili. A nejspíš nejsou jediní. Všichni spolužáci si najednou něco mezi sebou šeptájí a někteří z nich jsou vystrašení jako myši. Což oni byly taky. Slečna Pólová si toho zmatku všimla a snažila se všechny uklidnit.

"No tak uklidněte se prosím. Pan Vextr a pan Jones jistě vyděli jenom hrobníka a nebo nějakého člověk, který šel zapálit svíčky na nějaký z náhrobku." Řekla. Jenže to zřejmě moc nezabralo. Někteří vypadali o trochu klidněji, ale ostatní byly ještě víc vyděšeni. Obličeje měli bílé jako stěny ze strachu, že na hřbitově se potuluje zombie a hledá je.

"A aby se tohle divadélko znovu neopakovalo." Pokračuje slečna Pólová. "Rozdělím vás dva do jiné dvojice. Takže pan Vextr půjde se slečnou Jonsovou. A pan Jones půjde zase do jiné dvojice. Jevám to jasné?" Kluci se na sebe podívají potom se podívají na slečnu Pólovou a oba dva přikývnou. Byly dost sklamaný, když tomu nebezpečí co je čeká nemůžou jít spolu. Místo toho půjdou s holkama. To je ale děs.

Jirka stál úplně na konci fronty a David šel první. Slečna Pólová jim dala do dvojice mapu a pak jim otevřela hlavní bránu na hřbitov. David a jeho parťačka se nejistě vydali k bráně. Potom se zhluboka nadechli a vešli na hřbitov.