#JustWritelt #Horror-Parto, do akce!Příšera VS člověk

Vem nohy na ramena

"Áááá. Honem rychle pryč." Všichni tři začali křičet z plných plic. U dveří stáli ne dva, ale rovnou tři zombie. Jeden z nich byl jejich spolužák ze třídy a ten další... To snad nebylo ani možný. Byl to ten chlap ze hřbitova, kterého včera večer zachytili kamery jak ho tam ti dva zombie rozebírají na malé kousíčky. A jeho zbytky těla odvezli na pitvu, tak co dělal tady?

"Co budeme dělat nemáme kam utéct. Ti zombie nás nepustí." Řekla Elisabeth. David jí odpověděl jedinou možnou odpověď.

"Jediná šance je skočit do portálu. Když se z nás stanou zombie můžeme se pak zase vrátit zpátky a skočit do portálu, aby z nás zase byly lidi." Bylo to sice riskantní, ale jiný nápad nikoho nenapadal. Tak se na sebe jenom podívali a současně na sebe kývli jako, že teď. A skočili do portálu.

Za chvíli, už zase David stál v té samé tmě jako před tím. Což znamenalo, že v té tmě nejspíš jsou i Jirka s Elisabeth. David opatrně otevřel oči. Leknutím sebou silou škubnul. Před ním stáli tři zombie a vedle něho stáli Jirka a Elisabeth. Jenže to, už nebyli lidi, ale byly z nich také zombie. David se podíval na svoje ruce. Zase je měl celé zjizvené a od krve. Byl si okamžitě jistý tím, že se z nich stali zombie.

"Ježiši kriste. Oni jsou z nás taky zombie."

"Buď v poho Elisabth, až ti zombie odejdou vlezem zpátky do portálu a zase se z nás stanou lidi. Jen klid." Jenže Jirka neměl tak úplně pravdu. Okolo trojice se najednou zvedl temný oblak a celý je pohltil. Jakmile se mrak rozplinul byl, už naprostý klid. Trojice se chtěla pohnout, ale nešlo to. Ztratili nad svým tělem kontrolu. Tělo je táhlo bůh ví kam a nemohli vůbec nic dělat.

"Co se to děje? Nemůžu se vůbec hýbat." Jirka byl pořádně zmatený.

"Nevím. Taky se nemůžu hnout. Táhne mě to někam pryč."

"Sakra uklidněte se, už konečně." David měl toho, už akorát tak po krk.

"Musíme se dostat zpátky k tomu portálu."

"Ale jak Davide?" David nedokázal Jirkovi na otázku odpovědět. Když je něco z rozhovoru vyrušilo.

"Můžu vám s něčím pomoct?" Ten hlas poznali. Byl to jejich spolužák, který se nešťastnou náhodou stal zombie.

"Jak by jsi nám asi tak mohl pomoct, když jsi sám zombie?" Kluk ignoroval Jirkovu poznámku a pokračoval.

"Jediný způsob jak se dostat zpátky k portálu je, že tam dotáhneme naši další oběť. Když se oběť vloží do portálu stane se z ní zombie jako teďka z vás a taky ze mě. Tím pádem se, ale taky uvolní síla temného mraku, který vás ovládá. Ten oblak je nejspíš součástí toho portálu. Takže se potom budeme moci zase znovu pohybovat, ale jnom na chvíli, protože jakmile se z oběti stane zombie oblak získá opět na síle."

"Cože? V tom přípdě budeme muset zabít člověka, aby se z nás stali vůbec lidi?"

"Ty jsi asi neposlouchal, že jo Jirko? Řekl jsem, že když projdeš portálem stane se z tebe znovu člověk což platí i o ostatních. Problém je v tom, že když se znovu stanem lidmi tak nebudeme moci nikam utéct kvůli tomu prvnímu zombie."

"No to je teda výborný." Řekl Jirka mrzutě.

"Nedá se nic dělat. Pokud se znovu chceme stát lidmi musíme to risknout." David z toho zrovna taky nebyl dvakrát nadšený, ale co se dalo dělat.

"A já, už mám plán jak si poradit se zombie." Elisabeth začala všem vysvětlovat svůj plán na zombie.

"Všichni jste pochopili co máte dělat?"

"Jasně." Řekli všichni současně.