18.Kapitola/On?Ne!

213 6 0
                                    

Pohled Eleanor: Ráno jsem vstala kupodivu dřív než Justin. Opatrně jsem se vymanila s jeho pevného sevření aniž bych ho probudila. Šla jsem do šatny a vzala si spodní prádlo, tričko s bílými a černými pruhy,světle modré ryfle na to jsem si dala černo-bílou kostičkovanou košili,černé vansky a na hlavu černou čepku s bambulkou na oživení(media jen ty boty). Dneska je už chladněji ,takže to ani nebude blbě vypadat. Věci jsem si vzala do koupelny,kde jsem se osprchovala,zavedla hygienu a následně oblékla oblečení, které jsem si připravila. Vlasy jsem si nakulmovala. Červené vlasy mi sluší celkem. Rozhodla jsem se jít do kuchyně pro snídani. Jelikož tu nikdo nevaří tak musím já. Podívala jsem se na hodiny a všimnula si,že je 11:35. Nemá cenu dělat snidani a tak jsem se vrhla na oběd. Vytáhla jsem suroviny,které budu potřebovat na rizoto se sýrem. "Dobré ráno"řekli kluci a sedli si ke stolu a čekali na oběd. "Ahoj chalani na co čekáte?"řekla jsem a bylo mi jasné,že na oběd. "Na oběd"řekl Liam a usmál se. "Nevím jestli pro vás vyjde"řekla jsem schválně. Kluci se svedli a šli se podívat kolik toh vařím. "Haha"řekl Ryan. "Vyjde a ještě zbyte"řekl Harry. Podívala jsem se na něho, nebyl natom líp. Roztrhlý ret,obočí a menší monokl pod okem. Lítostivě jsem se na něho podívala a otočila se zpátky. Je mi ho líto ale zasloužil si to. Ani ne a po 40 minutách bylo rizoto hotové. Když jsem se otočila mezi nima už seděl i oblečený Justin,který se na mě usmál,když jsem se otočila. Ryan mi pomohl vytáhnout talíře a já nabrala pro každého porci,jak si řekli. Když jsme dojedli tak se kluci odebrali do obýváku a já zůstala sama v kuchyni a uklizela zbylé a špinavé nádoby. Když jsem myla nádobí, uslyšela jsem zvonek. Někdo z kluků otevřel. Uslyšela jsem poměrně známý hlas ale nemohla jsem ho přiřadit k osobě,která mi ten hlas připomínala. Rychle jsem umyla nádoby a šla do obýváku. Zastavila jsem u dveří a hned si vzpomněla. Opřela jsem se o prah dveří. Do oči se mi hrnuly slzy. Měla jsem pocit,že každou chvíli spadnu. Ruku jsem si dala před pusu. Před očima se mi promítaly nechtěné vzpomínky. (Vzpomínky budou označené hvězdičkou)

****
" ne!"zašeptala jsem a ztratila hlas. Ale on nepřestal dusila jsem se pláčem zatím co němu to dělalo dobře. Znovu do kopnul a se ještě více rozbrečela teda pokud to šlo. Na chvíli přestal a vzal za paži. Myslela jsem že je konec ale on hodil o skříň a tím nárazem a únavou jsem usnula.
***
"Proč to sakra děláš?"zakřičila jsem což jsem neměla. Na pravé líci jsem ucítila silný tlak a hlava se na točila na pravou stranu. Dal mi zase facku. "Neřvi po !"zakřičel mi nazpět a žduchnul do . Narazila jsem do zdi. On se ke přiblížil a políbil drsně hned jsem věděla co bude následovat. " to nechci"zašeptala jsem. "Ale jo"řekl a znovu políbil."To nemůžeš udělat"řekla jsem. "Ale mužů"řekl a hodil na postel.
***
Zase znásilnil. Doufám že se cítí dobře.
-----

HiltonKde žijí příběhy. Začni objevovat