Secret Love CZ (r.l.) pokračování Secret Sex

1. Kapitola

"Překvapení!" Zakřičeli všichni najednou, což mě trošku vylekalo a tím pádem jsem mírně naskočila. Podívala jsem se na ně s úsměvem, protože mi nikdo nezavolal a já už začínala věřit, že na mě zapomněli.

"Bože, děkuju!" usmála jsem se. Charlotte vystoupila z davu a oplatila můj úsměv.

"Všechno nejlepší, ségra," objala mě.

"Já stárnu!" přiznala jsem se smíchem.

"Bože, tohle neříkej Bello," smála se a dala mi pusu na tvář. "Doufám, že dospěješ, než budeš stará a mít všude vrásky."

"Oh, děkuju za tvou podporu!" Zasmáli jsme se a další kdo ke mě přistoupil, byl Joseph.

"Všechno nejlepší, krásko." Objal mě s úsměvem na tváři. "A když si pomyslíš, že je to rok, co jsme se potkali."

"To jo, a když si pomyslíš, že před rokem jsi nesnášel Rosse."

"Pořád to tak je. Nejsme nejlepší kamarádi," poznamenal a všichni jsme se zasmáli.
"Pamatuješ před rokem, když jsme se políbili u sestřičky?" Zašeptal mi do ucha. Projela mnou jemná vlna při tě vzpomínce.

"Nezapomeň na to, že jsme se neznali ani den a ty jsi mě už políbil." Řekla jsem s vážným výrazem. Snažila jsem se vyhnout tématu, které Joseph vždycky rád probíral.

"Hele," odtáhl se. "Mám pro tebe dárek."

"To jsi nemusel Josephe-"

"Shh, buď zticha," zasmál se. "Podívej." Vyndal z kapsy černou krabičku a otevřel ji, odkryvajíc nádherný zlatý náramek, s nápisem Forever [navždy], který byl vyrytý. Jemně jsem se usmála, zapla si náramek na zápěstí a objala ho.

"Jsi ten nejlepší kamarád, kterýho si můžu přát," zašeptala jsem se zavřenýma očima. Byla jsem vlastně hrozně vděčná, že za tak krátkou dobu se pro mě stal tak důležitým.

"Ty jsi ta nejlepší kamarádka, kterou jsem kdy mohl políbit," řekl se smíchem. Jemně jsem ho praštila do ruky, zatímco jsme se pořád objímali, dokud jsme neslyšeli jak si za námi někdo odkašlal. Okamžitě jsme se od sebe odtáhli, a potkali se s jeho pohledem.

"Přerušuju něco nebo?" zeptal se Ross sarkasticky.

"Ne," odpověděla jsem.

"Jo," odpověděl Joseph, zatímco si oni dva vyměňovali nenávistné pohledy. Ross mě bleskově chytl za zápěstí a přitáhl si mě k sobě.

"Hele, opatrně!" zařval na něj Joseph.

"Proč se vůbec staráš, debile? Proč si radši nejdeš najít svoji holku!?" zakřičel Ross nazpátek a já jsem jenom protočila oči. Pořád to samý.

"No, ukázalo se, že ta holka, kterou chci, je zrovna ta tvoje!" odpověděl mu Joseph a strčil do něj.

"Koukni idiote, já t-"

" Kurva! Tak už toho nechte! Pořád je to to samý! Už z toho nemůžu!" zařvala jsem, což donutilo všechny lidí, zvlášť Rosse a Josepha se na mě podívat. "Zavolejte mi, až se vy dva přestanete hádat... I na moje narozeniny," řekla jsem, kývajíc zklamaně hlavou.

Ross mě chytl za ruku. "Zlato, počkej-"

"Ne Rossi, nech mě." Zamumlala jsem. Udělal, co, jsem mu řekla a opustila jsem jsem všechny tam kde byli.

Už jsem byla vážně unavená. Pořád ty samý hádky, a všechny byly kvůli mě. Věděla jsem, že Joseph se mnou chtěl něco mít. Vlastně to věděli všichni, i Ross. Ale byl to můj nejlepší kamarád a hodně jsem si ho vážila. Ale to pro Rosse bylo něco, co nedokázal pochopit, můžu jít s Josephem ven, a on si hned myslí to nejhorší. Řekla jsem mu už tolikrát, že jedinej kdo mě zajímá je on, ale to taký nechápe a to mě začínalo opravdu štvát. Tolik hádek mezi nimi a mezi mnou a Rossem, že už mě to vyčerpávalo.

Přešla jsem k mému autu a posadila se na střechu, jemně tukajíc podpatkem o sklo. Čerstvý vánek si hrál s mými vlasy, zatímco já jsem přemýšlela o tom, co by bylo nejlepší. Rozchod s Rossem? Přestat mluvit s Josephem? Odpoutat se od obou z nich? Nevím! Jsem obyčejná holka, který je dneska osmnáct! Což bylo hodně strhující. Minulý rok, když jsme s Rossem začali chodit, jsem byla vážně šťastná. Ale i smutná. Jeho nedůvěra mi ubližovala, a jeho přítomnost mě nutila cítit tisíc nejrůznějších pocitů. Karen, jeho blond ex-přítelkyně, mi vadila tolika způsoby a tenhle rok snad ještě víc. Jediná dobrá věc na tom všem je, že tohle je poslední rok, co se musím dívat na ten její plastickej obličej. Tohle všechno byly malé problémy, ale pro mě to byly ty největší. Cítila jsem se jako by váha celého světa byla na mých ramenech. Nejspíš to nebylo nic pro ostatní, ale pro mě to znamenalo všechno. A tohle všechno byl můj debilní pubertální život. Můj život s mými problémy.

"Bello!" povzdechla jsem si a zavřela oči.

"Co chceš Rossi?"

"Nechci aby moje láska byla naštvaná na její narozeniny." sedl si vedle mě a přitiskl si mě k sobě. Reflexně jsem položila hlavu na jeho rameno. "Promiň, Bello." Dal mí pusu na čelo. "Ale prostě jenom ta myšlenka, že bys mohla být s někým jiným... Bože, nemůžu z toho."

Podívala jsem se do jeho očí, dala mu jemnou pusu na rty a spojila naše prsty, zatímco jsem si hrála s jeho 'R' prstýnkem.

"Bože, Rossi... Ty víš, že jsi jedinej. Jenom ty. A Joseph... Joseph je můj nejlepší kamarád, nikdy bych si s ním nic nezačala."

"Já ti věřím. Ale nevěřím jemu."

"Muži dosahují tam, kam to žena dovolí, a já bych mu nedovolila nic." Koukala jsem mu přímo do očí. Lehce se přiklonil a políbil mě na tvář.

"Vsechno nejlepší, můj živote," zašeptal, a jemně o sebe otřel naše rty.

"Děkuju," usmála jsem se.

"Zítra pujdeme k tobě, a já tě vezmu ven a koupím ti něco pěkného. Cokoli budeš chtít."

"Já nic nechci," odpověděla jsem, zatímco jsem zase o sebe otřela naše rty. "Oh, když se Tak zamyslím... Jo, něco bych chtěla."

"No, zítra. Koupím ti to."

"Ne," zašeptala jsem. "Nemůžeš mi koupit, to co chci."

"Takže?" Vypadal zmateně.

"Dokaž mi svoji lásku. Tady. Hned teď."

Takže konečně, první kapitola!!! Děkuju těm, co si to přečíst a zůstali se mnou a samozřejmě i všem novým čtenářům. Děkuju všem co to čtou, komentujou a hlasujou, a hodnotí. Jsem moc vděčná. Takže, co, si myslíte o první kapitole? Jak myslíte, že se příběh bude vyvíjet? Komentujte co si myslíte a hlasujte pro další díl.
Love U all, Izzy Xx ❤