4. Kapitola

191 15 4
                                    

Ahoj lidi. Chtěla jsem se omluvit za svoji dlouhodobou neaktivitu, ale mám teď trochu rodinné problémy. Každopádně jsem se tím týden užírala a pak jsem si řekla, že bych mohla zase něco přidat, protože už jsem opravdu dlouho nic nepřidala a třeba mě to na nějakou chvíli zabaví a můžu říct: MISSION COMPLETE. Chtěla bych poděkovat všem, co mají se mnou trpělivost a jsou tu se mnou. Moc si toho vážím. Každopádně se omlouvám a doufám, že se vám bude díl líbit.
--------------------------

Pohled Belly

Dorazili jsme na parkoviště před školou. Moje pozornost se soustředila na to, jak byl Ross napjatý. Opřela jsem se zády o auto a on se postavil tak, že byl přímo přede mnou. Musela jsem mu říct, co se stalo s Josephem, protože moje vina mě ničila zevnitř.

"Co se děje?" Zeptal se, bylo očividně jasný, že jeho nervozita mu moc na pozitivním myšlení nepřidala.

"Rossi já..." Sklonila jsem hlavu dolů, protože jsem se na něj prostě nemohla koukat. "...jsem políbila Josepha."

V tu chvíli jsem se rozhodla jsem se mu podívat do očí. Vypadalo to, jako by mu ta informace vzala všechny emoce, mimo to, že vypadal překvapeně a jeho oči neukazovaly nic jiného, než bolest. Doufala jsem, že něco řekne, ale on nic. Jenom se na mě koukal, jako by chtěl v mých očích najít odpověď na to, proč bych mu něco takového udělala.

"Nechtěla jsem... On byl u mě když jsem přišla a prostě se to stalo. Ale říkám ti to protože-"

"Stalo se to? Prostě se to stalo, Bello?" Zařval, zvedajíc ruce do jeho vlasů a zatáhl za ně. "Kurva."

"Rossi, nechtěla jsem... Snažila jsem se ho zastavit, nechtěla jsem ti to udělat a..."

"Je to v pohodě," přerušil mě, zatímco jeho hlas se trochu zlomil.

"Co?" zeptala jsem se překvapeně.

"Je to v pohodě, já-já jsem se vyspal s Karen, bylo to jenom... O tom si trochu užít."

"Co?" zeptala jsem se znova. Bože. Tohle se neděje.

"Slyšela jsi. Měl jsem sex s Karen a-"

Ani jsem ho to nenechala dokončit, a moje ruka se zvedla, dávajíc mu silnou facku přes tvář. Takhle to nemělo bejt, řekla jsem mu to, protože jsem se cítila provinile a litovala jsem toho a on jako zkurvysyn mi to tady takhle jen tak řekne. Začala jsem jít, Tak rychle jak to šlo, ale on mě chytl za ruku a tím mě donutil se ostře otočit zpátky k němu.

"Co? Takže teď ty provádět můžeš, ale ja ne?" zeptal se, ale teď v jeho očích místo bolesti byl vidět vztek.

"Rossi, já jsem ti to přišla vysvětlit protože-"

"Proč? Abys mi to mohla vpálit do ksichtu?"

"Zapomeň na to... Je konec," řekla jsem potichu. Hned na to se jeho pohled změnil. Byl... Prázdný. Pomalu mě pustil a když už mě skoro nedržel rozešla jsem se rychleji, než mi nohy dovolovaly. Cítila jsem jak mí horké slzy stékají po tvářích.

~~

Zbytek dne byl totálně na nic. Třídy byly nudný, ničemu jsem nerozuměla, nadávala jsem pozor, cítila jsem se trapně a ublíženě. Mluvila jsem s Charlotte a všechno jí řekla. Brečela jsem, a ona brečela se mnou když viděla brečet mě. Josephovi jsem se během dne vyhýbala a Rossovi ještě víc. V jídelně jsem si všimla, že pořád kouká, snažil se upoutat moji pozornost, ale já jsem to ignorovala. Neměla jsem na to abych se na něj jenom podívala po jeho přiznání.

"Bello, nenech se tím takhle vydeptat, prosím." Řekla Charlotte než mě silně objala. Trochu jsem ji uklidnila vynuceným úsměvem. Došla jsem k autu, nastartovala a odjela z parkoviště pryč.

Domů jsem se dostala totálně vyčerpaná. Došla jsem do mého pokoje, převlékla se do šedivých tepláků a volného svetru, sundala si make-up a šla do postele. Poskládala jsem se do klubíčka a znovu se rozbrečela. Ještě nikdy jsem se takhle necítila. Cítila jsem se jako by mi někdo bodal opakovaně nožem do srdce když jsem pomyslela, že by mohl být a někým jiným. Jenom jsem mu chtěla říct, co se stalo mezi mnou Josephem protože si Rosse vážím natolik, že jsem mu nechtěla lhát do obličeje, ale když se přiznal, že mě podvedl a ani nevypadal, ze by toho litoval... To mě úplně odrovnalo, zničilo moje srdce protože ho vůbec nezajímalo jak moc mi to ublížilo.

Zavřela jsem oči a pevně stiskla víčka. Chtěla jsem usnout, bolest mě ničila a slzy se zdály úplně vyschnout, jako kdybych už neměla co brečet.

Cítila jsem jak někdo lehce zatřepal mým tělem a potichu zašeptal do mého ucha. "Bello, vzbuď se zlato." Slyšela jsem hlas své matky.

"Nechci," oponovala jsem a přetáhla si deku přes hlavu.

"No tak, Bello... Máš návštěvu."

"Nechci nikoho vidět." Řekla jsem a zachumlala se ještě víc.

"Ani mě?" zeptal se známý hlas a hned na to jsem naplno otevřela oči.

Takže... Bella a Ross se rozešli... *pláč*
Trochu kratší dílek ...
Jak jsem řekla na začátku, omlouvám se za dlouhou neaktivitu, každopádně z toho důvodu jsem se rozhodla, že když uvidím nějaké ohlasy (hodnocení, komentáře,...) přidám večer ještě jeden díl. Je to na vás

Takže co si myslíte, že se teď bude dít?

Rossi? Wtf?

Kdo přišel navštívit Bellu?

Pište do komentu, co si myslíte.
Love Ya All, Izzy Xx

Secret Love CZ (r.l.) pokračování Secret SexKde žijí příběhy. Začni objevovat