"Bojíš se?" Poznala jsem jeho zkreslený hlas. Byl opilý.
"Josephe?" Teď už beze strachu jsem se otočila a okamžitě jsem se pohledem zasekla v jeho zářících očích.
"Kdo jinej se sem může vyšplhat oknem?" Moje mysl hned začala křičet 'Ross', ale nic jsem neřekla.
"Proč jsi odešel z oslavy?" zeptala jsem se zatímco svýma rukama sjížděl dolů po těch mých. "A jsi opilej."
"Ani ne," zašeptal. Narazila jsem na jeho pronikavý pohled. Měla bych mu něco říct? Ne, možná bych měla počkat, až mu bude líp.
"Josephe, já-"
Prudce přiložil svoje rty na ty mé, přerušujíc moji větu. Byl to jiný pocit a očividně i jiné rty. Zapomněla jsem, jak moc jsou jeho rty jemné. Jeho ruce sjely níž a nechal je na mém pasu. Něžně si mě přitáhl k sobě.
"Josephe..." Zašeptala jsem. Odvrátila jsem hlavu do strany, vyhýbajíc se jeho rtům.
"Prosím, Bello. Sakra, miluju tě," zašeptal, přikládajíc své rty znovu na ty mé.
Z nějakého důvodu jsem v sobě cítila kousek radosti když to řekl. Dala jsem mu ruce kolem krku a vyskočila na něj, obmotávajíc svoje nohy kolem jeho pasu. Odnesl mě do postele a jemně mě položil, zatímco se vyzdvihl nade mě. Je čas to zastavit, Bello. Moje podvědomí mi to říkalo stále dokola i když něco ve mě, mě přemlouvalo abych se nechala unést, nicméně... Tohle bych Rossovi nemohla nikdy udělat. Ani si zahrávat s city Josepha. Pak bych byla ta, která ublížila dvěma lidem který miluju.
"Ne, ne, ne..." řekla jsem nahlas, zastavujíc Josepha a odstrkujíc ho od sebe s poslední kapkou síly, co ve mě ještě zbyla.
"Bello, prosím."
"Ne, Josephe. Mám kluka a ty víš, že tohle se nesmí stát." Pár vteřin se na mě díval, uprostřed té tmy dnešní noci.
"Nepřijde na to, nemusí to vědět."
"Josephe, i když na to nepřijde, prostě to nemůžu udělat." Vstal ze mě a sedl si na kraj postele. Propletl si prsty do vlasů a jemně si je rozcuchal.
"Promiň, Josephe," povzdechla jsem nervózně, zatímco jsem si hrála se svými prsty.
"Nedělej si starosti. Já to chápu." Odpověděl. Ne Josephe, nechápeš to.
Vstal a podíval se na mě zatímco se pomalu přibližoval. Políbil mě něžně na čelo a odtáhl se. "Dobrou noc, krásko."
"Dobrou noc, Josephe." Usmál se a začal se šplhat dolů z okna. Sledovala jsem ho dokud nezmizel ve tmě a dopadla jsem na postel, přemýšlejíc o tom, co se teď stalo.
Další ráno jsem vyšla ze sprchy, sušíc si vlasy. Povzdechla jsem si zatímco jsem sledovala svůj odraz v zrcadle. Podvedla jsem svého přítele a už jenom při té myšlence se mi dělalo nevolno od žaludku. Nedostatek spánku se odrazil v mé tváři. Nemohla jsem spát, protože jsem přemýšlela o včerejších událostech.
Začala jsem na svou tvář nesnášet make-up abych zakryla všechny příznaky mé únavy. Oblékla jsem si obyčejné tílko, úplé, černé džíny a stříkla na sebe trochu parfému. Rychle jsem vyběhla z domu zatímco jsem umírala touhou se konečně dostat do školy, abych mohla Charlotte říct všechno, co se včera stalo.
Pohled Rosse
Byl jsem u skříněk a čekal na Bellu. Nemohl jsem přestat myslet na včerejšek. Na to jak jsme měli ten nejlepší sex v autě. Bylo to neuvěřitelný. Uběhlo sotva dvanáct hodin a už mi chyběla jako bychom se neviděli týden.
"Ahoj, Lynchi." Slyšel jsem svoje jméno a otočil se.
"Ah, to jsi ty Josephe. Co chceš?" zeptal sem se protáčejíc oči nad jeho přítomností.
"Jenom jsem tě chtěl varovat." Opřel se rukou o skříňky a měl na tváři šibalský úsměv.
"Vážně? A o co jde?" Překřížil jsem ruce na hrudi.
"O Bellu." Odpověděl a neklid pohltil celé moje tělo. "Starej se o ni, protože kdykoli ji opustíš, budu tady já a budu tu pro ni."
"Proč si myslíš, že bych jí jako měl opouštět?" zeptal jsem se s přísným pohledem na mé tváři.
"Nevím," usmál se. "Jenom tě varuju."
A s tím odešel. Co tím jako myslel? To nevím, ale nechal mě tady s velkým otazníkem nad jeho další intrikou. Určitě tady není žádný způsob na světě abych se rozešel s Bellou. Ona je ta nejlepší věc, co mě kdy potkala a jsem do ní beznadějně zamilovanej. Možná bych se jí měl zeptat, co to mělo znamenat. Jo, to bych měl.
Otočil jsem se a uviděl ji jak prochází chodbou. Byla tak hrozně perfektní, jak měla vlasy smotané ve vysokém culíku. Vypadala nádherně se svázanými vlasy. Rozešel jsem se k ní s úsměvem na tváři, když si začala vytahovat věci že skříňky.
"Ahoj," zašeptal jsem jí do ucha zezadu.
"Ahoj." Otočila se a objala mě. Její sladký parfém okamžitě naplnil moje smysly a objal jsem ji ještě pevněji.
"Vypadáš krásně," řekl jsem když jsme se od sebe odtáhli.
"Taký ti to sluší." Usmál jsem se a naklonil jsem se k ní abych ji políbil, ale ona mě jemně odstrčila. Podíval jsem se jí do očí a bylo úplně jasný, že je něco špatně. "Musíme si promluvit, Rossi... Je to důležitý." Koukala se dolů na svoje boty, vyhýbajíc se očnímu kontaktu.
Cítil jsem jak krev pomalu mrzne v mých žilách. Tenhle pohled znám, a vážně ho nemám rád.
DRAMAAAA!!! Co myslíte, že se teď stane? Řekne mu o té puse? Rozejdou se? Pište, co si o tom myslíte!!
Jinak, mám tu slíbený link na nový překlad. Jmenuje se Forever Is Always, určitě neváhejte se na to alespoň podívat.
Link: http://w.tt/1GFzUuX
Komu to nejde, najdete to na mém profilu :))
Komentujte, hodnoťte.
Love U all, Izzy Xx
ČTEŠ
Secret Love CZ (r.l.) pokračování Secret Sex
FanfictionRoss a Bella začali nový vztah plný lásky a radosti. Jejich láska se zdála věčná. Naneštěstí, věčné věci neexistují a všechno má svůj konec. Nejspíš byl zmatený. Nejspíš nečekala, že to přijde. Nejspíš to byla jenom touha a ne láska. Nebo nejspíš na...