Moje roky s Harry Potterem

Spoustu dalších dopisů

Zapnul jsem Skype a zavolal jsem Jackovi. ,,To se ti povedlo," řekl jsem mu, ,,kdyby nebylo slova 'mudla', tak bych na to asi nepřišel."

Jack se zatvářil nechápavě a zeptal se: ,,Co to zase meleš?"

Podíval jsem se na něj pohledem, který říkal: já vím že nemluvíš pravdu, a řekl jsem: ,, Vážně myslíš, že jsem takovej blbec?" On dál hrál tu svoji hru a dělal, jako že nic neví.

,, Co ti je?" zeptal se. ,, Ale už musím končit, můj brácha udělal maturitu a teď oslavujeme. Tak ještě jednou hezké prázdniny Georgi. Čau!"

,,Počkej, Jacku! Ale...," to už ale Jack zavěsil.

To bylo opravdu divné. Chvíli jsem nad tím přemýšlel, ale zrovna přišla máma. ,,Ahoj, Georgi, tak jaký byl poslední den ve škole?" zeptala se. Nevěděl jsem, jestli jí mám říkat o dopise. Máma pokračovala: ,,U nás v nemocnici byla hotová párty. Jo a u dveří máš nějaký dopis."

Tak počkat. Vždyť jsem ten dopis vyhodil! Doběhl jsem do předsíně a k mému překvapení na zemi ležel ten dopis, co jsem vyhodil. Koukal jsem na něj překvapeně a zrovna ke mně přišla máma. Dala mi pusu na tvář a podívala se na dopis. ,,Co to je?" zeptala se. Neodpověděl jsem a sehnul se pro dopis. Ale ještě než jsem se ho stihl dotknout, dopis vyletěl do vzduchu a levitoval mi před obličejem. Máma vykřikla, ale v tu chvili začal dopis mluvit.

,,Pane Georgi Mallintone," začal dopis ženským hlasem, ,,určitě jste už obdržel náš první dopis a stejně tak jako většina jste mu neuvěřil. Tímto vzkazem vám chceme dokázat pravdivost slov v dopise. V příloze máte kopii prvního dopisu. Dejte ho své matce přečíst." Najednou se dopis otočil na mámu a začal mluvit na ní. ,,Vážená paní Mallintonová, váš syn má v sobě čarovnou moc, a proto vám nabízíme, aby studoval na naší škole čar a kouzel v Bradavicích. Více se už dozvíte v dopise. A pokud nemáte zájem, tak prosím alespoň přijďte na schůzku.

Hezký den přeje

Prof. McGonagallová."

Dopis domluvil a já i máma jsme se na něj ještě hodnou chvíli dívali. V hlavě se mi honilo spoustu věcí. Takže se pojedu učit kouzlit? Já mám čarodějnou moc?

Otočil jsem se na mámu a usmál se na ni. ,,Mami," řekl jsem, ,,půjdeme na tu schůzku?"

Máma neodpověděla a posadila se na židli. Pořád se dívala na dopis a asi po minutě řekla: ,,Já věděla, že po smrti tvého otce tam budou chtít i tebe."

Zamyslel jsem se. Můj otec? Ale on přece nekouzlil. Všichni mi řekli, že se utopil, když zachraňoval mě před utopením.

,,Takže to utopení v rybníce jste si vymysleli?" zeptal jsem se mámy.

Máma se na mě podívala a smutně řekla: ,,Vlastně to nebyla tak úplná lež. On zemřel, když se tě snažil zachránit před nějakým zlým černokněžníkem. Stalo se to u nás na zahradě. Přišel sem někdo zahalený v hávu a táta nás chtěl ochránit. Bojovali spolu u rybníku. Tvůj táta nás sice ochránil, ale sám zemřel," mámě začaly stékat slzy. ,,Později za mnou přišel jiný kouzelník, asi tátův přítel, a všechno mi vysvětlil. Řekl, že tvůj otec použil velmi silné kouzlo, ale ten černokněžník si udělal štít. Kouzlo se zároveň odrazilo a zároveň prošlo štítem. Tátu to zabilo a černokněžníka odehnalo."

Zamyslel jsem se. Vlastně to všechno dávalo smysl, jako například že tátův pohřeb se konal až o dva roky později a že na něm byli samí neznámí hosté.

,,Ten černokněžník byl potom velice vyčerpaný, ale pořád si věřil, a tak chtěl zabít i jedny naše známé. Zabil otce i matku, ale jejich syna se mu zabít nepodařilo, protože ho kouzlo tvého otce tolik vyčerpalo," dodala máma.

Měl jsem pocit, že bych se měl tvářit velmi smutně, ale zároveň jsem si uvědomoval, že půjdu kouzlit a nemohl jsem se už dočkat. Máma si zatím prohlížela dopis a já měl pocit, že bych se měl vytratit do svého pokoje. Ihned jsem skočil do své postele a představoval jsem si, jak kouzlím.

Když jsem se probudil, hned jsem se podíval na kalendář. Ještě 27 dní zbývá do schůzky. Odškrtl jsem jeden den a sešel jsem dolů ze schodů na snídani. Máma ještě spala, a tak jsem se najedl sám. Už jsem skoro dojedl, když jsem si všiml dalšího dopisu. Co by tak ještě mohli chtít? řekl jsem si a zvedl dopis. Jelikož nezačal mluvit, tak jsem ho otevřel sám. 

V dopise stálo:

Vážený pane Mallintone,

děkujeme, že počítáte se schůzkou, a ještě k ní doplňujeme, že bude končit přibližně v 17:30. Tento rok ale škola v Bradavicích připravila pro všechny děti, které se nenarodily v kouzelnické rodině, speciální akci. Tato akce spočívá v tom, že děti z kouzelnických rodin si k sobě pozvou někoho, kdo není z kouzelnické rodiny, a tam pak bude týden bydlet. Během dne by vám měl přijít dopis od vašeho kouzelníka.

Hezký zbytek dne vám přeje

Prof. McGonnagallová- zástupkyně školy

Hned jak jsem si ten dopis přečetl, jásal jsem radostí. Nejenže se mi zkrátí čas čekání na 28. července, ale taky poznám pravou kouzelnickou rodinu! Byl jsem z toho tak nadšen, že jsem si ani nevšiml, že máma už také přišla a dívá se mi přes rameno na dopis. ,,Ahoj mami," pozdravil jsem. ,, Ahoj, " odpověděla máma. ,,Tak ty půjdeš do kouzelnické rodiny?" zeptala se a myslela to jako řečnickou otázku. Sedl jsem si na pohovku a čekal.
Asi po půl hodině jsem uslyšel šelestění za oknem. Otevřel jsem ho a dovnitř vletěl krásný puštík. V zobáku držel malou dopisní obálku a tvářil se velmi vážně a urozeně. Ihned jsem mu dopis vytrhl a otevřel ho. Dopisní obálka byla sice malá, ale uvnitř byl velký svitek pergamenu. Ani jsem se tomu nestihl podivit, a hned jsem začal číst:

Ahoj Georgi,

jmenuji se Draco Malfoy a jsem moc rád, že se s tebou můžu setkat. Můj otec se mě snaží přemluvit, že mudlové (ti lidé, co nekouzlí) jsou špatní a vůbec by se neměli chodit učit kouzlit. Pak jsem ale zjistil, že ty vlastně vůbec nejseš mudla, a tak jsem ho přemluvil, aby tě k nám vzal a ukázal ti kouzelnický svět. Můj otec je velmi bohatý, a proto u nás budeš určitě spokojený. Sehnal nám totiž lístky na zápas v našem kouzelnickém sportu, který se nazývá Famfrpál. Jeho pravidla ti vysvětlím, hned co se uvidíme. Můj otec pro tebe zítra v 18:00 přiletí na koštěti. Ale mohl by použít jeden náš zajímavý prostředek k přemisťování, ale ten funguje jenom, pokud máte doma krb. Napiš mi prosím, jestli ho máte.

Draco Malfoy

P.S. Můj otec posílá knihu o našem sportu, aby ses v něm vyznal.

Dopis jsem položil na pohovku a podíval se do obálky. Myslel jsem si, že ta kniha musí být opravdu malá, pokud se vejde do takto malé obálky. Ale když jsem ji otevřel, Byla tam poměrně listnatá kniha, která se nazývala: Famfrpál v průběhu věků. Do knihy jsem se hned začetl! Bylo to úžasné poznat jiný sport. Už jsem se nemohl dočkat, až si ho vyzkouším.

Doufám že se vám tento díl líbil, a že vás neunudily všechny ty dopisy. :-) Napište mi do komentáře co se vám nelíbilo a co naopak líbilo. A nezapomeňte sledovat příběhy mých kamarádů kteří se jsmenují Wills Alfie a Ester Farberov