2.kapitola

50 2 0
                                    

Jako hvězdu vás miluje tak milión holek. Ironie je, že ani neznáte jejich jména. Jako TyM jsem nejvíc milovanej kluk v celým Německu. Jako Martin taky, ale jen krávama, co chtěj prachy rodičů. Holku, kterou miluju zajímám jen jako kamarád. Ona miluje TyMa, ale Martina ne.

Jmenuje se Teresa. Miluju její jméno. Německy zní tak krásně- Teréza. Nedokážu to popsat. Museli by jste to slyšet. A její hlas je skoro tak líbezný, jako její jméno. Hraje na klavír. Respektive skládá hudbu. Jako TyM. Proto ho tak miluje. Oba dělají to samé. Když se ale k její dokonale sportovní postavě ve škole přiblíží Martin, nestane se nic. Žádná jiskra nikdy nepřeskočí. Jsem kamarádi. Dost dobří.
Znám jí od první třídy, kdy jsem hned první den viděl stát před školou malou roztomilou, zrzavou holčičku, která se bála jít do budovy. Její zelené oči si můj obdiv zíkaly od první chvíle! Chytl jsem jí tenkrát za ruku a dovedl ji tam. Od té doby jsme nejlepší kamarádi. Teď jsme v deváté třídě. Každý kluk by už dávno něco zkusil, problém je v tom, že ona si stále sní o TyMovi. Martina nepustí dál, než k objetí!
Teresa je jako moje spřízněná duše. Ví o mně všechno, až na moje největší tajemství- TyM. Nemůžu jí to říct. Nesmím to říct nikomu. I když bych pak možná zíkal její sedce, nejde to, kvůli mému druhému životu.

Už před třemi lety jsem se s rodiči dohodl, že nikdy, ale opravdu nikdy nikomu nevyzradím, co dělám, že nemůžu jít na školní akci, že mám omluvenky z dlouhých vyučování a dokonce ani co dělám, že nemůžu přijít na oslavu nejlepšího kamaráda.

To je mimochodem Eduard. Všichni mu říkáme Ed. A abych neměl málo problémů Ed je taky zamilovaný do Teresy. Vlastně, všichni chtějí Teresu. Zatím je jí 14. Ale pár debilů od nás ze třídy se už dokonce vsadilo o to, kdo jí ohne první. Nojóno patnáctiletí kluci.

Já Ed jsme jako bráchové. On ale neví, že Teresu chci. Myslí si, že mu s ní pomáhám. Neustále o ní mluví. Jak je skvělá a o čem si zrovna povídali. Nejvíc vzipný na tom je, že mluví o věcech, jako například co bylo dneska k obědu, máš úkol, dáš mi to opsat. No znáte to!

Prostě je to teď pro mě všechno složitý.

Už jsem skoro u školy a nejdnou mi někdo skočí kolem krku. Ta vůně..
No jasně Teresa!
,,Čau patičko" usmála se Teresa a připojila se ke mně cestou do školy.
,,Ahoj strašidlo", ano opravdu jí říkám strašidlo. Váže se k tomu taková stroka- Byl Halloween 2014 a my s Teresou chtěli být originální, tak jsme si přes sebe hodili prostěradla a šli strašit. Teď si asi říkáte, že to je úplně normální, ale u nás v Německu bere Halloween každý strašně vážně, takže zakovýhle obyčejný kostým je urážka. Od té doby je ona strašidlo. A proč já patička? Mám hnédý douhý vlasy s patkou, tak proto.
,,Tešíš se dneska na biologii? Budeme brát rozmnožování" začla se smát Teresa.
,,No jasně, v tomhle století a v tomhle věku vlastně vůbec nevím, co a jak! A hlavně Zack, by potřeboval poučit".
Zack je perverzák třídy! V básni od Seiferta je verš- Když ale vidím na obzoru, uprostřeď kraje nízskou horu, a ten cvok z toho při zkoušení udělal- Když ale vidím na posteli, udprostřed peřin moje dcery. Překopal celou básničku a celá třída málem umřela smíchy!
,,Zack je totálně mimo sex, to máš pravdu" usmála se Teresa a to už jsme byli u skříněk, a proto se naše cesty rozdělili!

Snad vás pokračování nadchlo ;)!

Dvojí životKde žijí příběhy. Začni objevovat