Dvojí život

8.kapitola

Sakra
Sakra
Sakra
Sakra
A ještě tisíckrát SAKRA!

Jak se tohle mohlo stát?
Jak to, že o mně někdo ví a jak to, že chce abych skončil s hraním?
A to největší sakra patří tomuhle- PROČ SAKRAAAA UNESL TERESU!
Jak může někdo vědět, jak moc jí mám rád.. Přece tyhle věci nikomu neříkám! A že by mojí náklonist k ní někdo poznal jenom podle mého chování se mi nezdá..
Leda, že by někdo viděl tu pusu. Ale myslím, že tam nikdo nebyl. Hlavně, co se jí asi právě děje? Kam jí vezou a co můžu dělat?
Měl bych to někomu říct? To asi jo, ale komu? Rodičům.. Ale to bych jim musel přiznat, že jí miluju a to se mi vážně nechce!
Edovi? No, jenomže tomu bych zase musel přiznat své druhé já a to se mi nechce snad ještě víc.

,,Martine? Komunikuj, mluvím na tebe už asi 5 minut a ty si jak pominutej! Vnímej mě! Snažil jsem se Terese dovolat a zvedl to nějakej chlap, že Terka asi někde vytrousila mobil, když šla domů. Tak jsem mu dal adresu a prý je kousek od jejího domu, tak jího zanese. Můžeme jít domů. Je to v pohodě" hlasil mi Ed.

Ale já vím, že to v pohode rozhodně není. Ten chlap telefonovat z toho auta, kde je moje Tereska zavřená a nikdo neví, kam jí sakra vezmou. No důležitý teď je, abych uklidnil její rodiče že je v pohodě.

,,Hele Ede, jdu taky domů, jsem nějakej unavenej, tak se uvidíme ve škole" vymyslel  jsem si rychle. Nemůžu tu s ním ztrácet čas, když potřebuju vymýšlet, jak tohle vyřešit!

,,Dobře, tak čus".
,,Čau" řekl jsem a rozběhl se k nejbližší zastávce, aby to vypadalo, že jedu domů. Za rohem jsem se zastavil a vytočil číslo mamky Teresy.

,,Dobrý den, tady Martin. S Teresou jsme byli na tom koncertě a ona je zrovna na WC, tak mě požádala, abych vám zavolal, že je vše v pořádku a že dnes bude přespávat i s Edem a ještě Luisou u nás ve vile. Zítra- v neděli, si pojedeme asi plavat, takže přijde v pondělí normálně do školy a pak až domů" říkám a nemůžu uvěřit, jaký jsem skvělý pohádkář.
,,Že jsi to ty Martine, tak mi to nevadí. Mějte se skvěle a ať mi ještě během víkendu napíše" odpovídá její máma.
,,Nashle" nenechal jsem jí ani domluvit a už vytáčím další číslo.

,,Halo?" říkám opartně a čelám se strachem jestli někdo vůbec odpoví.
,,Martine, pomoct! Prosím, nevím kam mě vezou, ale chtějí, abych ti řekla, že pokud dás švětu najevo kdo opravdu jsi, tak máš přijít za dva dny tam, kde to všechno začalo a prý pak můžu jít s tebou domů, ale ničemu nerozumím, ty jsi přece můj nejlepší kamarád, nejsi nic jiného" slyšel jsem pláč mé milované.
,,A jak ti je? Co ti dělají" ptám se ještě rychle, protože nevím za jak dlouho jí telefon z ruky nějaký blbec vytrhne!
,,Hned jak jsem vyšla z haly mě čapla nějaká opice a posadila mě do kufru auta, kde mě vyfotila. Pak mě posadila sem, na místo spolujezdce, a teď s ním někam jedu, ale mám zavázané oči, takže..." už slyším jen křik a šum.
,,Ty krávo, dej sem ten mobil, neřekl jsem ti jasně, co mu máš říct" řvala na ní ta opice.
Pak už jsem jen slyšel její pláč.
,,A hvězdičko ty mě poslpuchej..za každou hodinu, kterou nepřiznáš barvu světu tahle tvoje kráska zkusí nové způsoby utrpení" řekl a vytípl mi hovor.

I když už je mi 15 let, okamžitě jsem se rozbrečel. A nestydím se za to.
Teď musím honem domů napsat Ianovi.

Ian žije v Americe, ale je taky z Německa. Jako malí jsme si spolu hrávali nejen na honěnou, ale také na nástroje. Je to taky hvězda jako já. Akorát on o mně neví. On se nikdy neskrýval a hned co odjel a stal se slavným jsem své štěstí zkusil podobně i já. Musím mu všechno říct. Stále si občas píšem a já vím, že on je teď jediný, který by mi dokázal pomoct.
Kdo jiný by tohle mohl pochopit? A kdo jiný má prostředky na to, aby mi pomohl? A kdo jiný mi může lépe popsat jaké to je bez tajemství. Jenom s ním se mohu opravdu poradit o tom, jestli mohu své tajemství prozdradit.

Běžím na autobus, který právě vjíždí na zastávku. Mohl bych sice jet autem, je jich tu ještě spoustu, ale nechci poslouchat žádné kecy o koncertu. To teď není na místě. Radši si sednu v klidu do autobusu a budu poslouchat hučení motoru.. A budu přemýšlet!

Doma sedám rychle k notebooku a otevírám skype!
Yes, Ian je aktivní..
Ahoj brácho, máš tak hodinu na svýho starýho kámoše? Mám fakt průser.
Jen co zprávu odešlu, už slyším mebodii vyzvánění na skypu!
Tenhle kluk mě prostě nikdy nezradí a vždycky mi pomůže!