Forgot....recalled

nemocnice

Eště než sem vyběhla, zaslechla sem eště její hlas ale nerozuměla sem jí. Nasedla sem do auta a vyrazila sem.

Jela sem jak blázen, divim se že mě nechytli. Za pět minut sem byla v nemocnici. Rychlostí blesku sem vběhla dovnitř. Po zpatření ubrečený mamky sem se za ní vydala. ,,Co se stalo?!" vyhrkla sem na ni. ,,C-C-Cal m-měl n-nehodu." vykoktala ze sebe a propukla v histerický pláč. ,,A co se stalo?! Co mu je?!" vystrašeně sem si sedla vedle ní. ,,Jel autem a ňákej debil mu vjel do protisměru. Ani jeden to neubrzdil a napálili do sebe. Oba sou tady. Cal je na tom prý celkem dobře ale ten kluk je na tom hůř." dořekla svůj monolog a vydechla. ,,No vidíš. Hlavně že je v pořádku. Můžu za nim?" pousmála sem se. ,,Asi máš pravdu. Jo můžeš, je na pokoji s číslem devatenáct." úsměv mi opětovala. Vstala sem a šla k jeho pokoji. Otevřela sem dveře a vešla sem. Sedla sem si k němu na židli a chytla ho za ruku. Trochu mi ji stiskl, jen sem se pousmála ,,Ahoj bráško."
,,Ahoj sestřičko." opětoval mi úsměv. ,,Jak je na tom máma a ten kluk?" zeptal se ustaraně. ,,No, máma to zvládá celkem dobře a toho kluka nevim" posmutněle sem se na něj koukla. ,,Můžu tě poprosit? Zašla by si za nim prosimtě?" kouknul na mě. ,,Jestli ti na tom tak záleží, tak určitě."
Kouknul se na mě děkovně. Vstala sem a šla se poptat po tom klukovi. Došla sem k recepci. ,,Dobrý den. Můžu se zeptat na pokoj toho chlapce kterého přivezli s Calumem Hoodem?" ,,Ste jeho příbuzná? Pokud ne, nemohu vám nic sdělit." ,,Sem jeho přítelkyně"

Taaaaaaaakže ahooooj....je tu další díl....kratší ale snad se líbí...

I❤U