Divergence-příběh, který neznáte(Peter Hayes FF)

The kiss

Peter svázal muže, kterého jsme měli chytit, když vtom jak jsme ho odváděli směrem k Ericovi, mě zezadu někdo srazil na zem. Vykřikla jsem. Peter se vyděšeně otočil mým směrem. Zavolal na Edwarda a Lucy. Lucy držela rukojmího. Peter s Edwardem bojovali s druhým týmem, který nás napadl. Lidi v tomto týmu jsem neznala. Rychle jsem se zvedla a přispěchala na pomoc Peterovi. Ten na mě kývl a pokračoval v boji. Já jsem se vrhla na útočníka zezadu, ten se skácel k zemi. Dostala jsem hrozný vztek. Asi proto, že jsem tady ještě nic nedokázala a když jsem teď mohla dostat body za tento úkol, oni mi ho překazili. A to si SAKRA nenechám líbit! Útočník byl kluk, celkem při těle, ale spíš tukem než svaly. Dala jsem mu rychle pěstí. Kluk zavyl bolestí a já neváhala a dala mu další ránu. Pak jsem se postavila a kopla mu do břicha. Takovou silou, o které jsem dosud nevěděla. Kašlal krev. Chystala jsem se ho dorazit, když vtom Peter zavolal:
"Hope! Přestaň, toto nejsi ty!"
V té chvíli jsem se vzpamatovala a vydala k Peterovi. Ten se na mě díval zvláštním pohledem.
"Nevěděl jsem, že to máš v sobě."
"Očividně ses mýlil."řekla jsem chladně.
Pak udělal gesto, které bych od něj nikdy nečekala. Dal mi pramínek vlasů za ucho a usmál se na mě.
"Jsi dobrá. Odměna by měla být tvoje."
Panebože. Motýlci v břiše se probudili.
"Ehm...d-díky..." zakoktala jsem.
"Jsi roztomilá, když jsi nervózní."
S těmito slovy odešel za Edwardem a Lucy. Já šla za nimi a všichni jsme se chystali odevzdat svoji kořist a dostat body.
Když jsme došli na mýtinu, Eric se na nás podíval významným pohledem a řekl:"Petere, věděl jsem, že to dokážeš."
"To ne já..." na chvíli se zarazil, pak se podíval na mě. "To ona." zastavilo se mi srdce.
"Výborně..." zamumlal Eric. Počkali jsme, než přijdou všichni. Rozhlasem Čtyřka oznámil konec akce. Každý nám gratuloval, ale já nemohla spustit oči z Petera.
Večer
Právě jsem šla z večeře, když vtom mě doběhl Peter.
"Dobrá práce." řekl mi.
"To ne jenom já. To všichni z našeho týmu. Hlavně ty. Mimochodem... Díky, že jsi mě zastavil..." zamumlala jsem se sklopenou hlavou.
"To nic... Ty si o mě myslíš, kdoví nejsem jakej sadista, ale... To je jedno..." zamumlal zase on.
Chvíli jsme tam tak stáli, když mě Peter náhle popadl a přitlačil ke zdi. Dýchal zrychleně a já nevěděla, co to dělá. Nebo co dělám já, ale v dalším okamžiku jsem ucítila jeho rty na svých. Kdo políbil koho-tím si nejsem jistá. Ruku mi dal do vlasů a dál mě zkušeně líbal. Tohle byl můj první polibek. Naše jazyky se proplétaly ve vášnivém tanci. Potom se ode mě- Bohužel-odtrhl. Podíval se na mě a pak řekl:
"Páni... To bylo... To..." nevzmohl se ani na jedno smysluplné slovo.
"Jo..." hlesla jsem. Peter se na mě díval s temnou vášní v očích. Jenže pak nás někdo přerušil. A ten někdo byl.............. Eric. Doprdele, pomyslela jsem si.

No jo, napínám, napínám... Moc ráda... :)))