Přišla jsem domů, práskla jsem dveřmi, až obrázek co visel na zdi v předsíni spadl na zem a praskl rámeček. Skopla jsem z nohou své lodičky, vyšla jsem schody a hned jak jsem došla do pokoje jsem sebou hodila na postel.
Chtělo se mi brečet, ale nemohla jsem.
Chtělo se mi křičet, ale nešlo to.
A tak jsem jen ležela, dívala se do stropu a přemýšlela.Probudila jsem se až po 8. večer. Páni, já jsem usla. To vzpomínání je tak bolestivé, až je to únavné.
Šla jsem si udělat tousty k večeři a pustila jsem si film. Vzala jsem do ruky svůj Iphon a klikla na Facebook.
Byla tam žádost od nějakého kluka, Chrise.Byl hezkej tak jsem si ho přidala. Podívala jsem se mu na profil a měl tam celkem dost svých fotek a plno fotek na kterých byl označenej s kamarádama. Dokonce i video tam měl.
Teď už jsem vůbec nepochybovala o tom že by to mohl být fake.Film skončil a já se podívala na čas.
22:20 skoro 2 minuty jsem hypnotizovala hodiny.22:22
Přivřela jsem oči a přála si, aby se můj život malinko život, a já našla aspoň špetku štěstí v tomhle životě.
A v tom mi cinkl Messenger.Chris Styles: Čau! :)
ČTEŠ
Lucky Chat
De Todo22:22 Přivřela jsem oči a přála si, aby se můj život aspoň malinko zlepšil a já našla aspoň špetku štěstí v tomhle životě.. A v tom mi cinkl Messenger. V ten moment se mi opravdu změnil život. Ale jestli tam bylo toho štěstí víc než bolesti, to...