.... Kde jsem! Halo! Křičela jsem, ale nikdo mě neslyšel... Ocitla jsem se na místě, které bylo špinavé a hnusné na tolik, že se mi chtělo zvracet. Ve mně se probouzel strach. Nevěděla jsem, co mám dělat. Všude bylo ticho a nikdo tu nebyl, aby mě zachránil. Po 15 minutách jsem se vzbudila a ucítila jak mi voda teče na vlasech a v ten okamžik jsem začala panikařit. Chtěla jsem se hýbat, ale nešlo to, byla jsem uzavřena v něčem, co vypadalo, jako skleněná rakev. Začala jsem křičet a ucítila jsem vodu, kterou jsem měla skoro u krku. Pořád jsem křičela, ale po chvíli snahy se mi ústa začali plnit vodou!
.........
Otevři oči! ... Slyšela jsem přízvuk Američana co na mě mluvil. Pomalu, ale nejistě jsem je otevřela a postavila se na nohy. Podívala jsem se dopředu, kde stál Američan. Byl vysoký cca 185 cm, měl hnědé vlasy, sportovní postavu a věk okolo 16 let. Začal na mě mluvit, ale já se rozhlížela kolem sebe. Nikdo tam nebyl až na mě a Američana a okolo nás jen betoný opevnění do tvaru čtverce. Po chvíli jsem upoutala pozornost na Američana. Dave řekl s usměvavým výrazem na obličeji.
Dave : ,,A ty si ... ?" zeptal se s nejistým výrazem.
Já:,,Já nevím odpověděla". Nevěděla jsem, jak se jmenuju, ani kdo jsem.
Dave : ,,Můžeš si vybrat nový jméno" řekl.
Já : ,,El" odpověděla jsem.
Dave : ,,Dobře El vítej v Labyrintu"
Já : ,, Labyrint?"
