Ten týpek pořád mluvil. "Tak a teď k pravidlům školy... Pro prváky.... Nesmíte chodit do zakázaného lesa.." říkal nějaká další pravidla " A Remus Lupin ať se dostaví po večeři do ředitelny. Dejte si do nosu!! " řekl a tak skončil svou řeč.
Co mi můžou chtít? Hmm.... Asi se mnou budou chtít probrat tu mojí 'malou nevýhodu' .... Přesněji to, že jsem vlkodlak... Asi to se mnou budou chtít probrat.
Zajímalo by mě jak to chtějí 'vyřešit'?
************************
} Po večeři {
Vyšel jsem z velké síně. U dveří stál ten fousatej cápek. " Dobrý večer pane Lupine. Všiml jsem si, že jste mě ze začátku vůbec neposlouchal... "řekl a usmál se. "Tak ještě jednou pro vás... Jmenuji se Albus Brumbál a na této škole jsem ředitelem. "
Aha... Takže ten můj cápek je ředitel... Upss...
"Pojďte za mnou. " řekl a rozešel se k jednomu z obrazů. Obraz se otevřel a za obrazem byla chodba. Brumbál vstoupil dovnitř.
"Víte proč vás vůbec vedu k do ředitelny? " zeptal se najednou.
"No...Umhmm... Že by proto, že jsem vlkodlak? "odpověděl jsem mu.
"Víceméně z tohoto důvodu.... " uchechtl se.Došli jsme na konec chodby. Ředitel otevřel poklop a žebříkem vylezl nahoru. Ocitli jsme se v nějaké velké místnosti, která byly plná knížek a na policích byly nějaké stříbrné přístroje. Uprostřed vévodil obrovský stůl a na něm ležel moudrý klobouk.
Brumbál si šel sednout za stůl. "Posaď se.." nařídil mi."Jak jistě víte... Jste vlkodlak a jistě taky víte, že o úplňku by ste asi neměl být se svými spolužáky." řekl a podíval se na mě přes jeho půlměsícové brýle. Přikývl jsem.
"Takže... No řekněme, že na tomto pozemku už minimálně sto let roste vrba mlátička. Letos jsem kvůli vám zařídil tajnou chodbu do Chroptící Chýše. Vchod do té chodby je u kořenů té vrby. Vždy den před úplňkem tam půjdete. Ale dbejte na to aby vás nikdo neviděl. " řekl a podíval se na nějakého zlatého ptáka, který seděl jedné z polic.
"Bohužel... Zatím vám nemůžeme vám podávat lektvar, který by to potlačil, protože by vám to poškodilo mysl...." všiml si na co koukám " Je to Fénix.. jeho slzy léčí i ty nejzávažnější zranění a zároveň je to skvělý společník " dořekl a usmál se.
"Každopádně to je pro dnešek vše. Ale za šest dní vás budu čekat o půl sedmé vás budu čekat u jezera.. A teď šup šup do postele. " řekl a já se otočil k odchodu.
Takže mám s Brumbálem rande jo? Doufám, že vezme i piknikový košík.. řekl jsem si v duchu ironicky.
No jo.... Ale teď kudy do postele? Já vlastně nevím kde mám kolej.... Super -.-
Přede mnou se najednou objevil nějake zářivé zvíře. Byl to patron a ten patron byl pes. ( představte si ho jako Huskyho)
Ten pes na mě promluvil. " Ano myslím na všechna pane Lupine... Pojďte za mnou.." Byl to hlas profesora Brumbála. Vydal jsem se za tím psem. Šli jsem nějakých deset minut, když v tom pes zastavil. To už jsme stáli před velkým obrazem. Na tom obrazu byla nějaká tlustá ženská.
"Toto je obraz Buclaté Dámy. Heslo je 'Čokoládová žabka' " promluvil patron a zmizel.
"Čokoládová žabka ? " řekl jsem nejistě. Obraz se otevřel. A ja vstoupil do místnosti s krbem.
"Kde si byl tak dlouho ? " zeptal se mě známý hlas.....
************************
>> Jo vím, že tohle byl další úplně nudnej díl... Ale tak stává se ://...
Chňo... Chňo... Chňo....
Doufám že se budete těšit na další díl.. :D
Chtěli byste Charakter Ask? <<
ČTEŠ
• Život Remuse Lupina •
Fanfic"Doslechl jsem se... " odmlčel se "...,že prý s námi jede do Bradavic vlkodlak!"
