• Život Remuse Lupina •

Kapitola 8

Hi!!!<3 1576 slov!! Dole to nikdo nečte takže....

Chtěla bych přepsat první díly, tak se chci zeptat jestli by vám to vadilo... Byly by tam hodně velké změny takže...

Kdyžtak napište do komm váš názor:) Díky... Užijte si díl...

A ještě něco.... Tenhle příběh má již 2K!!! ❤ jste vážně skvělý 💗💗

Houby má závažnou nemoc!! Je z něj vlkodlak! To se děje... Že mě to nenapadlo dřív! Mám to říct Jamesovi nebo ne? Možná na to přijde sám... Řeknu mu to někdy odpoledne.Každopádně musím si zajít do knihovny. Knihovna je otevřená od devíti a v deset je snídaně. (je víkend tak proto tak pozdě)

Teď je půl páté.. Tak v devět bych mohl jít.. . Ale než tam dojdu a než si obleču hábit a tak podobně.. Fajn no, mám přibližně čtyři a půl hodiny času. Fajn... Tak si ještě půjdu lehnout.. Snad usnu...

Usadil sem se pohodlněji do křesla a snažil se usnout.

Po nějakém čase, které se mi zdálo jako mrknutí oka,do mě sťouchal Erik.

"Hej!! Siriusi!!! Vstávej ospalče.." mluvil na mě Erik. "Ještě pět minut mami... "odpověděl sem mu. "Tak fajn. " povzdechl si." Ale zmeškáš snídani.. " dořekl větu a úšklíbl se. Vystřelil jsem z křesla na kterém jsem usnul a vyběhl po schodech do ložnice. Bleskurychle jsem se převlíknul a utíkal za Erikem. Když jsem byl ve dveřích, vzpomněl jsem si, že vlastně mám Kluběnku... Pomalu jsem jí vzal že stolu a dal si ji do kapsy... Rychle jsem vyběhl že dveří, sjel po zábradlí dolů a šel za Erikem.

"Už teď máme zpoždění." řekl a vyšel ven z Nebelvírské věže.

› Na snídani ‹

Sedl jsem si vedle Jamese a začal si na talíř dávat slaninu a volské oka. Bylo to výborné. Pomalu jsem všechno snědl a vychutnával si každé sousto. Potom jsem vstal a šel z velké síně. Povzdychl jsem si.. Musím do té knihovny, kvůli úkolu z Astronomie...

» Pohled Remus «
» 2:48 ráno «

Ahh... Do pr...

... Bolí mě hlava... Chytl jsem se za hlavu a stočil se do klubíčka.. Bože! Hrozně to bolí... Věděl jsem, že bolest odstoupí přibližně do půl hodiny,ale je to tak nepříjemné!!

Nevím jak dlouho jsem tam ležel, ale musela ta být minimálně hodina,protože už se rozednělo. Nejistě jsem se zvedl z podlahy na které jsem ležel a šel si sednout na židli, která byla u stolu.

Na stole leželo moje tričko a v něm ležela Reiko. Ještě spala.. Měla omotalý ocásek okolo těla a spokojeně spala. Pousmál jsem se nad její roztomilostí. Najednou mi zakručelo v břiše. Dost mi vyhládlo. Zvedl jsem se a šel hledat něco k jídlu. S obrovskou námahou jsem prohledal skoro všechny místnosti a nikde nic.. Ale samozřejmě až v té poslední byl vzkaz od Brumbála a tác s jídlem. (Úplně nesnášim, když se mi tohle stane -.- něco hledám a ono to je na tom posledním místě kam jdu -.-)

Pane Lupine,

Až se "probudíte" tak se musíte do devíti ráno dostat do hradu.Omlouvám se dovedl bych vás tam osobně, ale nutně musím na ministerstvo a učitelé doučují... (Taky vám přijde, že se Brumbál pořád nějak vymlouvá? :D) Půjdete tajnou chodbou, která je zařízená pouze kvůli vám, ta chodba je u vchodu do téhle budovy.. Touto chodbou se dostanete na ošetrovnu, kde budete muset dávat pozor na Pana Fidlerra, kterého tam včera přivedli. Poté se musíte dostat ke kanceláři Madam Pomfreyové... Ta už vám pomůže .... Vím, že jste teď velmi slabý, pošlu tedy za vámi jednoho ze skřítků. Jmenuje se William. Pomůže vám se dostat na ošetrovnu.