Sbohem říct nestačí

3. kapitola

Složila jsem zkoušky. Vybojovala jsem si to a jsem na sebe hrdá. Dokázala jsem to. Taky jsem na sobě pěkně dřela. Nic kromě práce mě nezastavilo. Ztratila jsem všechny kamarádky, ale nelituji toho. Ne, když už jsem tak blízko s jeho setkáním.

Nebylo to lehké, ale dokázala jsem to.

Stojím před zrcadlem a dívám se na sebe naposledy jako žena. Naposledy, než odejdu pryč. Musím se rozloučit se svým domovem, ale není to až tak těžké. Nic mě tu nedrží.

Oblékám si vojenské kalhoty, tmavé tričko a blůzu. Prsa mám svázané obvazem, aby nikdo nic nepoznal, alespoň ne v těchto proporcích. Obouvám těžké kanady, zavazuji tkaničky a pročesávám si své nedávno dlouhé vlasy.

Musela jsem je dát pryč. Co bych to byla za vojáka? Vojáci jsou ostříhaní, a tak jsem to musela podstoupit i já. Nešla jsem úplně dohola, ale je to opravdu radikální změna. Zezadu to mám na ježečka a zepředu to mám hozené nahoru. Docela mi to sekne, ale dlouhé vlasy byly lepší, to musím uznat.

Nasadím vojenskou čepici a naposledy zkontroluji poštu, kde na mě čeká poslední dopis, který si přečtu doma.

Dopis od něj.

Milá Alexis,Doufám, že se nelekáš tím, že vidíš jiný rukopis. Být tebou bych se nejraději posadil. Zhluboka dýchej a nemysli na to nejhorší. Jsem Liamův kamarád, který mu kdysi slíbil, že ať se stane cokoliv, vždy dá někomu vědět. Totéž on slíbil i mě a Niallovi, který tu už není mezi námi. Ale neměj strach, Liam stále žije.

Je ale zraněný. Hodně zraněný a vůbec se mi to nelíbí. Má vysokou teplotu a myslím, že má silnou infekci v poraněné noze. Nejsem doktor, abych věděl co s ním doopravdy je, na rozdíl od tebe. Liam je momentálně při vědomí a moc tě pozdravuje, vyřizuje, aby ses nebála, že to nic není. Že se uzdraví, vrátí se za tebou a budete zase šťastní. A já v to také věřím. Oba doufáme, že už to tu brzy skončí a všichni půjdeme domů, ale obáváme se, že to nebude tak lehké. Velitelé jsou zase někde ve vesnicích a shánění další muže, kteří tu budou umírat. Ale neboj se, my přežijeme a já tě ještě poznám. Liam o tobě neustále mluví. Říká, jak jsi krásná a úžasná a já mu to věřím. Mluví o tobě i ze spánku.

Nemáš dělat žádné blbosti a máš ještě nějakou dobu vydržet.Harold Styles, kamarád Liama

Je zraněný, panebože. Ne klid Lexie, on to zvládne. Až ho uvidíš, bude už v pořádku a pokud ne, tak se o něj postaráš. Zvládneme to. Oba dva. Jenom to chce zachovat klidnou hlavu a soustředit se na svoji roli vojáka.

Vzala jsem zelenou krosnu se svými věcmi, kam jsem přibalila i zdravotní kufřík, bez kterého nikam nejdu. A teď, když vím, že on je zraněný, už vůbec ne. Co když tam pro něj nemají žádné léky? Nesmím přijet pozdě.

Stojím v řadě vojáků a stále se dívám do země, pro jistotu. Nejsem namalovaná a opálením se to, že jsem žena, snad nějak ztratí. Ať si raději myslí, že jsem gay. Ale tady nikoho nenapadlo, že by se nějaká žena dobrovolně hnala do války. Teda aspoň zatím.

"Jméno," slyším, jak někdo řve do mého ucha. Trošku nadskočím a hned se narovnám a podívám se do očí muži naproti mně. "Povídám jméno, copak jsi hluchej nebo co?" řekl panovačně. Odkašlala jsem si.

"Alex pane. Jmenuji se Alex Radfer," pověděla jsem hrubším hlasem, který jsem měla perfektně naučený. Jen na to nesmím zapomenout.

"No proto chlape, tady se musí poslouchat," zahučel a práskl mi do zad. Normálně bych to cítila, ale momentálně mám přes záda obvaz, který drží moje prsa a tak jsem se jen nenápadně usmála a dělala jakoby nic.***Cestujeme všichni namačkaní na korbě vojenského auta. Je tu spousta mladých mužů. Některým nemohlo být ani osmnáct. Je mi jich líto. Musejí se vzdát svého života a ještě nejsou ani plnoletí. Chudáčci.

Dnes jsme dorazili blízko od tábora zbylých vojáků. To znamená, že jsem už jen kousíček od mého miláčka. Tak blízko a přesto tak daleko.

Každý den máme tvrdý trénink a já jakožto žena to asi brzo nezvládnu. Jediné co mě drží nad vodou je to, že on je za řekou, která nás dělí od jeho tábora.

Nejprve nás chtěli pořádně vycvičit a já se opravdu modlím, abychom už zítra sbalili stany a přestěhovali se za řeku.

*tak co na to říkáte? Zvládne to nebo se vzdá? Budu ráda za každý vote či komentář :D

Nikpší