Život Vlkodlaka

Vlčí sny

Crrr crrrr. "Jacku vstávej. Přídeš pozdě do školy."

"Už jdu mami." Zavolal ze shora z pokoje ospalý Jack. Jackovi je 15 let a žije se svými rodiči v malém a útulném domě. Má krátké blond vlasy, modrošedé oči a je to spíše tichý tip kluka. Ale má opravdu velký talent na sporty a na matiku.

O pět minut později byl už Jack dole v kuchyni u stolu a dával si k snídani chleba s máslem a teplý čaj.

Když se nasnídal tak si zbalil svačinu a učebnice do školy. Rozloučil se s rodiči a vydal se na autobusovou zastávku. Tam už na něj čekal jeho nejlepší kámoš Kevin. Kevin je tak trochu vynálezce. Z dílen má jen samé jedničky. Tuhle minulou hodinu vyrobil funkční miniaturní dřevěný mlýnek. Má tmavě hnědé vlasy načesané na jednu stranu, oči má skoro černé, ale nebojte je to klidný a milý kluk.

"Nazdar Jacku.! Jaký jsi měl prázdniny?"

"Ahoj Kevine. Prázdniny byly docela fajn. Mám nové běžecké boty. Co ty?"

"U mě se pařilo každou noc. Ne dělám si jenom srandu. S rodiči jsme byly kempovat u jezera. Pohodička."

"To je skvělý."

"To jo. Hele autobus už je tady poběž."

Jack i s Kevinem naskočili do autobusu a sedli si až do zadní řady. O pár minut povídání o zážitcích z prázdnin a z pocitů z nového školního roku, už konečně dorazili ke škole. Co nejrychleji vystoupili a utíkali do školy, aby stihli včas přijít do třídy.

Crrrr Crrrr. "Kruci už zvoní." Zaklel rozčílený Kevin.

"Rychle támhle to je. 9.A." Ukázal Jack na jednu ze tříd kousek od nich.

"Uf. Jsme tu."

"Tak tohle bylo jen tak tak. Pojď Kevine sedneme si do zadní lavice než přijde učitel."

"Dobrý nápad Jacku."

"Auu. Hej. Dávej pozor." Zakřičela najednou jedna holka vedle kluků.

"Promiň. Já jsem tě neviděl. Jsem Jack. A tohle je Kevin. A ty?"

"El Levisová. Těší mě."

"Jo jo jo. Hele El nebo jak se jmenuješ. Hrozně nás mrzí co se stalo, ale už si musíme jít sednout. Měj se." Jakmile to Kevin dořekl popadl Jacka za paži a odvlekl ho do zadní lavice.

Jen co si sedli hnedka Jack na Kevina nevrle spustil. "Co blbneš Kevine? Proč jsi to udělal? Náhodou je to dost milá a pěkná holka." Kevin se nejdřív na Jacka podíval pěkně zmateně. Potom se jenom ušklíbnul a začal si ho dobírat.

"Ale ale. Tady se nám asi někdo zabouchnul do El Levisové."

"Ha ha ha. Vážně moc vtipný Kevine."

"Prosím o klid třído. Děkuji. Vítám vás první den ve škole. Dneska se navzájem představíme a zopakujeme si pravidla školy. Máte někdo nějaké dotazy?" Hrobové ticho. "Dobrá tedy. Takže začneme."

Den ve škole uplynul docela rychle. Když konečně zazvonil zvonek. Všichni se rozeběhli ze třídy a rovnou ze školy. První den školy byl u konce. Oba dva kluci šli pomalým krokem domů a po cestě se dohadovali na večer. Kevin totiž dnešní večer stráví u Jacka. S rodiči to měli dohodnuté už týden, takže se už nemohli dočkat až si společně sednou k televizi a pustí si nejnovější hororovky.

Je jedenáct hodin večer a Jack s Kevinem se akorát po strašném zážitku z hororového filmy chystali jít spát. Jackova máma klukům dovolila, že si v obýváku můžou ustlat oba na zemi a spát tam.

"Dobrou Jacku."

"Dobrou noc Kevine."

Je přesně půlnoc a oba dva kluci, už spí. Jenom Jack sebou pořád ze spaní hází ze strany na stranu jako kdyby dostal ránu elektrickým proudem. Něco není v pořádku.

'Kde to jsem?'

'Jsi v témném lese. Vítám tě Jacku.'

'Kdo je tu? Kdo jsi?'

'Jsem strážný vlk tohoto lesa a posledních vlkodlaků.'

'Cože? Vlk? A co po mně chceš' Jack už měl z toho tajemného lesa i hlubokého hlasu pořádně nahnáno. Trochu se porozhlédl a na kopci zahlédl stín. Po chvilce se na kopci objevil černý vlk. Jack zůstal jako přimražený stát na místě.

'Přišel jsem tě varovat.'

'Varovat? A před čím?'

'Před úplňkem. Jakmile nastane úplněk musíš utéct co nejdál od města. Do lesa.'

'Ale proč bych měl utéct ze svého domova? Nemám proč.'

'Ale máš. Dobře mě poslouchej. Jsi potomkem vlkodlaka. Při příštím úplňku se změníš chtíc nechtíc na vlka. Pokud neutečeš z města pryč tvá rodina může být ve velkém nebezpečí. Při úplňku se nedokážeš ovládat a zabiješ kohokoliv ve svém okolí. Ale neměj strach. Jakmile víde slunce budeš se zase moct vrátit zpět. Do té doby, ale musíš zůstat co možná nejdál od lidí.'

'Cože? Já a vlkodlak? Tomu nevěřím! Je to přeci jenom sen. To není možné.'

'Mysli si co chceš, ale brzy sám poznáš že je to pravda.'

"Néééééééé!!!" Jack se konečně probral ze snu.

"Proboha Jacku co blázníš? Málem jsem vyletěl z kůže! Jsi v pořádku?" Ptal se Kevin Kámoše ustaraně.

"T-to je v po-pohodě Kevine. Jenom jsem měl zlý sen. Nic víc." Odpověděl Jack celý propocený a vyděšený.

Sice řekl Kevinovi že je v pořádku, ale pořád se nemohl zbavit toho pocitu a slov, které mu ten vlk řekl. 'Při úplňku se změníš ve vlka.'