Ztráceli jsme se dál, Jeden druhému z dohledu.
Tak jak jsme každý sám, hledali svou cestu.
Zůstaly už jen hvězdy.
Co spojují naše rozcházející se životy.
Zastav, podívej se na nebe.
Protože i když daleko od sebe.
Tak stejný hvězdy vidíme.
Zůstaly už jen hvězdy,
Co spojují naše rozdílné životy.
Co se to stalo ze mě a tebe?
Nad námi tmavne zimní nebe.
Černé, mrtvé nebe.
Každý sám, kráčeli jsme dlouhé hodiny.
Hvězdy na naše vzpomínky svítily.
A my se pomálu ztrácely.
Za sebou mosty spálily.
A jak ležíme ty a já.
Ta dálka pouto přetíná.
Tak umíráme ty a já.
Nad náma stejná černá obloha.
.....
Jedna krátká, o dvou lidech, co se měli rádi, ale osud jim nebyl nakloněn.
Často se zdá, že hvězdy svítí jasně, a pak najednou zmizí a z jasně osvětlený cesty se stane zrádná, tmavá stezka.
ČTEŠ
Smutné básně od veselé duše
PoetryOnline sbírka všech mých básní a básniček a rýmovaček a nebo třeba jen jednoho nebo dvou veršů. Objeví se tu vše, co uznám za vhodné ke zveřejnění.¨ Můžete čekat depresi, negativní pohled na svět, na lásku na politiku, na lidi a to všemi možnými i n...
