Chriss:
„Chris?" chytl mě Mike za rameno.
„No?"
„Potřebuju s něčím poradit," poškrábal se na zátylku. „Já a Steph jedeme do Anglie a..."
„Vyjedete do Anglie?!" vyjekla jsem.
„Pšššt. Ten náš projekt vyhrál a tak jedem na 2 měsíce do Cornwallu," usmál se jako sluníčko.
„Ty ji máš asi hodně rád, co?" pohladila jsem ho po ramenech. Stydlivě přikývl. Vyšli jsme před školu a sedli si na školní tribunu.
„Tak s čím chceš pomoct?" povzbudivě jsem se usmála. Hned mi o tom začal povídat...
***
Unaveně jsem si sedla na Lukovu postel a rozvalila se na ní. „Hej! Kam si lehnu já?" zasmál se Luke. Trochu jsem se poposunula a on si lehl vedle mě. Jeho voňavka mě příjemně pošimrala v nose. Přitáhla jsem se k jeho krku a jednou rukou mu začala kroužit různé obrazce na hrudi. On protáhl svou ruku pod mými zády a jemně ji položil na mé záda.
Pod jeho dotyky jsem dostávala husí kůži. Zachvěla jsem se a víc se k němu přitáhla. Nevím proč. „Nad čím přemýšlíš?" vzhlédla jsem k němu.
„Nad vším. Nikdy jsem si nemyslel, že jsem žárlivý, do té doby než si stála v jeho objetí a vyzařovala z tebe radost. V tu chvíli jsem zjistil, že jsem děsně žárlivý," posadila jsem se a podívala se na něj. Nevěděla jsem, jak mu na to mám odpovědět. Právě mi nepřímo řekl, že mě miluje.
„Uhm... už musím jít, pa," zmizela jsem ve dveřích dřív, než stačil něco říct. Ne tohle ne. Nemůžeme k sobě nic cítit. Vždycky jsme se nesnášeli. Všechno se děje moc rychle.
Sedla jsem na kolo a jela ke Chrisovi. Potřebovala jsem přivést na jiné myšlenky...
Stephanie:
Psala jsem si úkoly, když se rozsvítil můj notebook. Uživatel pikachupizza s vámi chce hovořit. Natáhla jsem se pro něj a zapnula webku. „Co potřebuješ?" sundala jsem si brýle z očí a ty si následně protřela.
„Co se děje?" starostlivě se na mě podíval.
„Jen... je chci vážně jet do Cornwallu," špitla jsem a on se zhluboka usmál. „Čemu se směješ?"
„No... My tam jedeme!" zasmál jsem a mě zaskočil čaj.
„C-co?! To není možné! Jsem na cestě k tobě! Vydrž!" křikla jsem a zaklapla jsem notebook...
Mike:
Vypnul jsem laptop a rozhlédl se po pokoji. Asi bych si tu měl uklidit. Posbíral jsem všechno špinavé oblečení a vydal se s ním do koše na prádlo. Všechno jsem tam natlačil a vydal se zpátky do pokoje. Pootvíral jsem všechny okna a dveře co jsem měl v pokoji, abych vyvětral ten smrad. „Ty se teda snažíš," ozvalo se za mnou a já odhodil polštář na zem.
„Jak si se sem dostala?" rozdýchával jsem šok.
„Vidíš to okno? A za ním ten strom? Tak na ten jsem vylezla, abych se sem dostala," zasmála se a objala mě. „My pojedeme do Cornwallu," zašeptala mi do hrudi. Usmál jsem se sám pro sebe a pohladil ji po kaštanovo rudých vlasech.
„Já vím."
Chriss:
„Takže si od něho utekla?" zeptal se mě asi po 100 Chris.
„Jo," protočila jsem panenkami.
„Nejhlavnější je, jestli k němu něco cítíš," přisedl si ke mně a podal mi skleničku s džusem. Upila jsem trochu a přemýšlela jsem.
„Já... já nevím, je tam ta šance, že jo," položila jsem skleničku na stolek.
„Musíš se rozhodnout co nejdřív, kluci neradi čekají," odpověděl mi Chris a položil svou skleničku na stolek.
„Jenže se nechci vázat, mám strach, že to dopadne jako posledně," sklopila jsem oči. Chrisova ruka se ke mně a zvedla mi hlavu.
„Zlato mě to neříkej, řekni to mu," usmál se a skousl si ret. Poposedla jsem si blíž k němu a sledovala jeho rty. Chtěla jsem je ochutnat. Chris to zpozoroval a natáhl se blíž. „Tady je někdo zlobivá holka," zašeptal mi do rtů.
Sedla jsem si mu do klína a přilepila se mu na rty. Jeho ruce si našly cestu pod mojí podprsenku a ty moje pod jeho triko. „Chci tě. Moc," pronesl mi Chris do ucha a já vzdychla.
Myslíš, že Chris bude moje odtržení od reality. Bude mi čistit hlavu vášní.
Do té doby, než si to urovnám v hlavě.
