Vím, že jsi tam někde[Boyxboy]

Kapitola čtvrtá

Děkuji, že čtete můj příběh. Vážím si toho.
Tento díl věnuji všem kdo si prochází špatným obdobím.
Nejdříve mi bylo krásně. Jenže najednou ten pocit vyprchal a já se cítil prázdně...
Probudil jsem se v neznámé místnosti na zemi. Neměl jsem triko a místnost byla než oken. Začal jsem panikařit. Kde to sakra jsem?! Jen klid...
Najednou se otevřely dveře a v nich stál Oliver. Usmál se na mě. Najednou jsem dostal na něj vztek. Co mi to sakra dal!
,,Konečně jsi se vzbudil. Už jsme měli strach." Cože?! Měli?! Omg...
Najednou jsem začal vzpomínat. Já on a ten další jsme...
Bože! Nemohu tomu uvěřit. Jak jsem to mohlo udělat?!
,,Chci domů." Řekl jsem vyděšeně.
,,Od včerejška je tvůj domov tady. Už se do tvého bývalého domu nevrátíš. Nikdy..."
Omlouvám se všem za tak krátký díl, ale nemám chuť psát. Teda mám jen nemám kde. To víte rodiče. Buzerují a buzerují a mají kydy:-) :-) :-)