Zpět do přítomnosti

9. kapitola

Po večeři všichni seděli v obýváku a společně se dívali na film, před nimi bylo několik krabic od pizzy a číny, taky pár lahví vína a šampaňského a jedna Starkova skotská, kterou byl ochoten obětovat pro tým. Všichni byli v klidu, nikdo se nehádal a dívali se na „Hledá se Nemo."

„Viděls už někdy tenhle film, Steve?" Šeptala mu do ucha potichu Pegg.

„Ne, ale je to hezký." Odvětil a přitáhl si jí blíž k tělu a přitom doufal, že si toho nikdo nevšiml v té opilecké náladě, která tu panovala. Spletl se, protože si toho všiml každý, jen to nikdo nedal najevo, protože se právě Nemův táta dohadoval s Doris a bylo to extrémně napínavé.

„Jak je vlastně možný, aby ryba ztrácela paměť?" Tázal se Tony neurčitě všech.

„Kušuj a koukej, je to pohádka pro děti, nemáš to rozebírat." Sklapl po Natašině uzemnění a dál pozoroval televizi z podlahy, kam se usadil jako skoro všichni, až na Bruce v křesle a Pegg se Stevem na gauči. Jak to říct, nikdo jim nechtěl překážet. Najednou se za okny viditelně zatáhlo a zablesklo se.

„Že by si na nás Thor zase vzpomněl?" Podotkl jízlivě Tony a zvedal se z podlahy.

„Spíš něco potřebuje." Navrhl Kapitán jako jediná střízlivá osoba tady v místnosti.

„Nikdy nevím, co ten chlap chce. Ale vždy když se objeví, znamená to jen problémy." Ohradil se Bruce a jakoby se zavrtal hlouběji do křesla.

„Nechme se překvapit." Vymrštila se Nataša z podlahy a došla ke dveřím, ke kterým by se Stark ani za nic v tomhle stavu nedostal. Otevřela tedy francouzské okno a čekala. Opravdu se po chvilce zablesklo a zahřmělo mnohem víc než předtím a na Iron manově přistávací ploše se objevila silueta Vikinga, kterému vlály blond vlasy, ale nebyl sám. Tiskla se k němu ještě ... Jane.

„Zdravím." Pokynul hlavou a vešel dovnitř, načež Nataša zavřela dveře.

„Vítám tě tu, chceš Welcome drink nebo rovnou něco tvrdšího." Ptal se hned Tony se zářivým úsměvem, ale skoro polovinou těla opřený o barový pult."

„Ne, příteli, přiletěl jsem něco řešit, ale vidím, že není vhodná doba, snad zítra ráno."

„Ne, ne, ne, ne, my můžeme řešit cokoliv kdykoli."

„Tony, jdi si lehnout." Poslušně sklopil hlavu a odporoučel se velice pomalu do svého pokoje, ale byla to cesta na dlouho. Zvedl se i Steve a chtěl pomoci Pegg na nohy, ale ta přepitá Tonyho skotskou, protože Tony „vůbec nezasahoval do Stevova a jejího vztahu". Proto jí vzal do náruče a následoval Tonyho.

„Neseš jí jak nevěstu, nestihli jste v té minulosti něco, co bychom měli vědět?" Ozval se zase Tony.

„Ne, nic závratného." Odvětil Steve a přidal do kroku. V pokoji Pegg pomalu položil do své postele a už chtěl odejít, když začala mumlat.

„Ne, prosím zůstaň tu se mnou. Neodcházel prosím." Nezbylo mu nic jiného než jí pomoci s rozepínáním šatů, protože její pokusy selhaly. Opatrně je z ní sundal, posunul ji v posteli, převlékl se do pyžama a lehl si vedle ní. Jakmile se tak stalo, Pegg se k němu přiblížila a on si ještě chvíli hrál s jejími vlasy. Bylo uklidňující.

***

Probudila se jako první, hlava jí třeštila a měla sucho v ústech. Kocovina. Jediná definice jejího stavu. Zjistila, že se nachází ve Stevově náruči a pomalu se z ní, ač nechtěla, vysoukala. Ve skříni našla nějaké větší tričko a vydala se do kuchyně, kde doufala, že najde léky na hlavu a třeba někoho, kdo jí pomůže od alkoholového oparu. Když se ale dostala na práh, zarazilo jí něco úplně jiného. Tony zkroušeně sedící na barové židli, v ruce jen sklenici s vodou a nepřítomný výraz.