Stál tam vysoký, svalnatý muž v skvěle mu padnoucím obleku. Vypadal tak na dvacet. Měl svoje tmavě hnědé až černé vlasy v jemném skvěle vypadajícím rozcuchu. Přísahám, že kdybych ho potkala za jiných okolností dlouho by ten oblek na sobě neměl. Z mého přemýšlení mě vyrušilo jeho jemné odkašlání.

" Uhm, dobrý den já jsem Lucy Johnson a přišla jsem na ten dnešní pohovor. " Vydala jsem ze sebe na jeden nádech.

"Ještě bych se chtěla omluvit, že jdu pozdě."

" Já vím kdo jste a v pořádku, posaďte se prosím " Řekl a na chvíli opustil jeho tvář kamenný výraz a vyměnil ho za vstřícný úsměv.

Udělala jsem jak řekl a posadila se. Abych vás uvedla do obrazu. Jdu se ucházet o místo sekretářky. Budu pracovat pro syna šéfa týhle firmy. Chodila bych sem párkrát do týdne a pomáhala s papíry atd. Naštěstí tato práce je především odpoledne, takže stíhám úplně v pohodě školu. Je mi divný si s ním takhle vykat když je jen o pár let starší než já, ale tak přece jen možná to bude můj nadřízený..

" Tak musím podotknout, že mě velice potěšili vaše zkušenosti ze zmiňovaných výpomocných prací u vaší tety ve firmě jak jste psala v životopise, jen bych se chtěl ještě zeptat, občas o víkendech odlétám na pracovní cesty do různých zemí kvůli byznysu, tak jestli by jste mohla letět občas se mnou, protože tam také potřebuji výpomoc."

" Jistě, s tím jsem tak nějak počítala po přečtění inzerátu o této práci."

" Dobře, tak vás beru. Začnete v pondělí ano? "

" Děkuji, jsem vám moc vděčná."

" Na shledanou slečno Johnsová. "

" Naschle"

Po rozloučení s panem Parkerem jsem se vydala domů a při cestě ještě zavolala Taylerovi.

Píp. Píp. Píp.

" Ahoj zlatoo"

" To zlato si strč někam ty zrádče jeden. "

" Taky tě rád slyším."

" Jasný. Jasný. Mááám dobrou zprááávuu! "

" Oh jakou? Včera si s Jimem konečně prohodila víc jak dvě slova? Wow, úspěch Lucy!"

" Tylere!! Myslím, že po včerejšku nejsi zrovna teď v pozici, aby sis mohl ze mě utahovat!"

" Notáák, Lucíííčkuu.. Vždyť víš , že se na mě nedokážeš dlouho zlobit."

" To, že to tak do teď bylo neznamená, že se to nemůže stát."

" Ale, vždyť ty víš že mě miluješ" ( :DD)

" Teď už to nehodlám řešit, Tayi ? Vzali mě do té práce!"

" Lucy to je skvělý, gratuluju!"

" Děkuju"

" To musíme oslavit co takhle.. "

" TAYLEREEE! Jestli se máš opravdu rád neopovažuj se dokončit tu větu."

" Tak ahoj Lucy, odpoledne se stavím."

Než jsem mu stihla cokoliv odpovědět típnul to. Během hovoru s ním jsem stihla dojet skoro domů. Rozhodla jsem se ještě, ale stavit pro své oblíbené kafe.

Zastavila jsem před Starbucks a vydala se dovnitř. Nebyla tu žádná fronta a tak jsem si rovnou objednala.

" Prosím jednou Karamelové latte se jménem Lucy, děkuji"

Chvilku jsem čekala něž mi ho udělají, ale najednou mi někdo zaklepal na rameno.

" Jéé, Ahoj Lucy hrozně ti to sluší! Myslel jsem, že budeš ještě po včerejšku dneska celý den vyspávat kocovinu." Řekl a trochu se zasmál.

" Ahoj Jime, no normálně by tomu tak bylo, ale měla jsem pohovor."

Chvíli jsem si ještě povídala s Jimem a mezitím mi přinesly mojí kávu.

" Tak já už budu muset Lucy jdu za kámošem, ale mohli by jsme se později sejít a oslavit ten úspěch." Na to jsem se zatvářila stejně jako když jsem to slyšela od Taye a Jim si toho nějak všiml a dodal.

" Neboj myslel jsem třeba do kina nebo tak."

" Tak fajn."

" Dobře tak v sedm tě vyzvednu jo ? "

" oukej , tak ahoj."

" Ahoj lucy." Usmál se na mě tím jeho božím úsměvem a zmizel z kavárny.

Já jsem už jen jela domů. Doma jsem se převlíkla z šatů do svého pohodlného pyžama a pustila si film.

He is my weaknessKde žijí příběhy. Začni objevovat