He is my weakness

7.

Otevřela jsem zprávu a stálo v ní:
"Chtěl bych se omluvit, že jsem přišel tak neohlášený a taky mi je divné když si vykáme, přijdu si pak starej i když je nám skoro stejně. - Harry."

Uhm jako bude celkem divný říkat svýmu šéfovi křestním jménem, ale třeba to alespoň půjde lépe, když s nim budu muset trávit občas i víkendy.

Neodepsala jsem mu,protože jsem netušila co by bylo vhodné odepsat.

Šla jsem prostě spát.

Nehodlala jsem přemýšlet o ničem.

Prostě jsem vypnula okolní svět.

Přitulila jsem se ke svému obřímu medvědovi, který jako jediný si zasloužil zabírat mi místo v mé posteli.

Samozřejmě jen do chvíle dokud ho v noci jako vždy ze spaní neschodím, ale to už je vedlejší.

A po chvíli jsem usnula.

Zbytek víkendu už jsem se jen válela doma, koukala na filmy, vyplnila do prace ty papíry a šla s Tayem do kina. A zítra je pondělí. Sice máme jarní prázdniny, ale práce je práce.

*Pondělí*

Crrrrrrrrrr. Crrrrrrrrr. Crrrrrrr.
Grr. Nenávidím ten blbej budík. No co je šest a mám tam být až za dvě hodiny, tak si ještě na půl hodiny schrupnu.

6:15

..

6:30

..

7:00

..

7:15

Rychle jsem sebou škubla jelikož se mi zdálo, že padám a taky že jsem díky tomu spadla, ale neštěstí jen z postele.

Během pár vteřin se rozletěli dveře od mého pokoje a z nich sem vpadl rozcuchaný, ospalý Lucas.

"Co se sakra děje?!"

" Nic prosím tebe jen jsem spadla jsem z postele, jdi spát! "

" Fajn a kolik je vůbec hodin? "

"Teprve 7:15. Cože počkat 7:15? Sakra já zaspala!"

Rychle jsem vstala ze země a začala jak blázen lítat po pokoji a hledala co by bylo vhodné si vzít na sebe. Nakonec jsem na sebe hodila skinny jeans, svůj oblíbený top a sepla si vlasy do drdolu. Šla jsem pak ještě do koupelny si vyčistit zuby a namalovat se.

Pět minut po půl osmé jsem už jsem byla na cestě směr má milovaná práce. Jak jinak. Tímhle si nestěžuju, jsem ráda že jsem dostala tu práci, ale komu by se chtělo tak brzo vstávat. Ano brzo.

Do práce jsem to jen tak tak stihla, no.. přišla jsem o pět minut později, ale snad to nebude šéf nějak rozmazávat.

Vyndala jsem papíry z kabelky, udělala mu kafe a vydala se za ním do kanceláře.

" Dobrý den pane Parkere, nesu vám kávu a ty papíry co jste mi předtím donesl domů. "

" Děkuju, ale co jsem ti řekl o tom vykaní, je to divný. "

" Dobře pan- Harry. " Řekla jsem a rozpačitě se usmála.

"Skvělé"

Po zbytek dne jsem v klidu pracovala a když se blížil čas odchodu ,vyřídila jsem posledních pár věcí a mířila domu. Když jsem však čekala na výtah potkala jsem HARRYHO a cestou výtahem jsem se nechystala promluvit.

Najednou však jeho hlas prolomil ticho.

" Nechtěla bys se mnou zajít na večeři?"

Když viděl můj udivený výraz dodal.

"Čistě jen kvůli poznání se navzájem kvůli práci. "

" Ehm, jistě." Řekla jsem a mile se usmála.

" V osm tě vyzvednu. "