Nějak se mi u toho filmu povedlo usnout, ale ani se nedivím. Zvedla jsem se a šla se podívat do kuchyně co tu máme k jídlu.

Nikdo nebyl doma, takže jsem měla klid.

Otevřela jsem lednici a chvíli do ní jen tak civěla jak kdybych z ní měla něco vyčíst. Když jsem se tak nějak zase probrala vzala jsem si zeleninu a šla si udělat salát. Když jsem si všechno nakrájela a smíchala usoudila jsem, že oběd už mám hotový a šla jsem zase dělat tu samou činnost co před tím- válet se.

Po snězení salátu jsem šla odnést misku do kuchyně, když v tom někdo zazvonil a tak jsem šla otevřít. Při cestě jsem si ješte pomyslela, že je brzo na to aby tu byl Jim.

Když jsem otevřela uviděla jsem Taye.

" Ahoj Lucy!" Řekl radostně Tay.

" Ahoj, zrádče!"

" No tak už se přes to přenes, kdyby si věděla kam jsem zmizel určitě by si mi to tolik nevyčítala."

" Myslíš? Tak povídej a radím ti aby to stálo za to."

Při tom co začal Tay povídat jsme šli ke mně do pokoje a sedli si na postel.

" Když jsem přišel potkal jsem Lindsey a ta mě pozvala ať jdu s ní za jejíma kamarádkami a přece víš jak strašně dlouho se mi líbí. Nemohl jsem říct ne. Nebo mohl, ale můj mozek prostě jiný možnosti vysloveně popíral. "

Lindsey je krásná, hubená tmavovláska vedle ze třídy. Tayler je do ní zamilovanej snad od narození. Ne tak ať nepřeháním od prváku. Za celou dobu s ní moc nemluvil, ale když ano, tak Tayler jako by přestal vnímat svět okolo a věnoval se jen a jen jí.

" Tak, že si to ty.. tak ti to budu vyčítat ještě tak týden a pak určitě uděláš něco dalšího a já ti začnu vyčítat zase to."

" Jak jinak, že? "

" Však mě znáš to bych nebyla jinak já."

" Co vůbec včera ty a Jim?"

" Kdybych to věděla, řekla bych ti to."

" Jak to myslíš?"

" Nepamatuju si to, ale jdeme dneska do kina."

" Lucy ty si fakt exot." Trochu se u toho pousmál a pak zase nahodil takový ten jeho normální výraz alá jsem dement.

" Tayi? "

" No? "

" Za chvíli budeš muset jít." Řekla jsem s neutralitou v hlase.

" Notááák, pomůžu ti vybrat oblečení na to rande."

" To není rande!!"

" Jasný, jasný."

" Tak ti pomůžu vybrat oblečení na tu úplně normální schůzku do kina od které si kluk nikdy nic neslibuje i když je tam s holkou sám ve tmě a může dělat jakýkoliv nechutnosti, lepší lucíku? "

" Byl si ty vůbec někdy normální? "

" Já jsem, svým způsobem normální."

" Jistě. "

Pustila jsem písničky a přesunula se do koupelny abych se mohla nachystat. Nějak jsem se ještě přemalovala a vrátila do pokoje zase za Tayem.

Ten můj hňup si tam tancoval a zpíval si na písničku Lush Life. Je tak rozkošnej.

Přišla jsem k němu a začala jsem trsat s ním. Zpívaly jsme, dělali blbosti a prostě si užívaly. To jsou přesně ty chvíle kdy vím proč jsme nejlepší kamarádi. Jsme oba stejně střílení.

He is my weaknessKde žijí příběhy. Začni objevovat