To nejlepší na konec

36K 770 55
                                    

,, Ahoj miláčku."

Emanuel mi dal pusu a podal mi puget růží. Byla jsem dojatá. Miluji růžové růže. Skočila jsem mu okolo krku, dlouze jsem ho políbila.

,, Moc moc moc děkuju zlato." 

Emanuel mě pohladil po tváři a já se usmála. 

,, Jdeme?"

Přikývla jsem a my vyrazili na naše první rande. Sjeli jsme do přízemí, vyšli z haly a já zjistila, že před domem čeká limuzína.

,, A teď mi ještě řekni, že ta limuzína je pro nás."

Emanuel jen přikývl, chytil mě za ruku a táhl mě k tomu přehnaně dlouhému autu. Otevřel mi dveře, já nastoupila a Emanuel za mnou. Nevěděla jsem kam jedeme. 

,, Kam vůbec jedeme? Ani mi neřekneš, kam jedeme. Co kdyby jsi byl nějaký úchyl?"

Emanuel se zasmál a mně to trošku zvedlo náladu. U Lily jsem byla asi půl hodinky a zase jsem se jí vyzpovídala. Nechápu, jak mi mohla tolik pomoct. Vždycky mě pochopí a poradí. Jsem ráda, že jí mám.

,, Kdybych byl úchyl, tak by jsi byla u mě ve sklepě, nahá a několikrát znásilněná."

Zasmála jsem se a najednou zjistila, že jsme se zastavili. Podívala jsem se z okýnka a málem mi vypadly oči z důlků. Zastavili jsme se před Alineou. 

,, Budeš na tu restauraci koukat dlouho a nebo se půjdeme najíst?"

,, Děláš si srandu, že jdeme na večeři do Aliney. Jak jsi tak rychle sehnal rezervaci? Vždyť na rezervaci se čeká půl roku!"

Emanuel se zasmál. 

,, Můj kamarád ze školy je syn ředitele, takže to bylo poměrně lehké... A pro tebe bych snesl i modré z nebe." 

Nemohla jsem si pomoct a dlouze ho políbila. Pak jsme vylezli z limuzíny a společně jsme se vydali do té nejlepší restaurace.

Když jsme si sedli a objednali jídlo, tak jsme si začali povídat. 

,, Takže znova... ty jsi byl zamilovaný do poníka, který se jmenoval Dingo?" 

Nemohla jsem popadnout dech. Když si představím malého Emanuela vedle poníka, tak se mi chce smíchy brečet.

,, No a co? Každý byl zamilovaný do nějakého poníka no ne? A jestli ty ne, tak jsi v tomto ohledu divná. Já miluju poníky! Ještě teď je doma máme."

Vytřeštila jsem oči. 

,, Vy máte v domě poníky? Nějací bohatí ne?"

Zasmáli jsme se. Jídlo nám prozatím přinesli a my začali jíst. Náš hovor ale nekončil.

,, To víš, že jo. Moje matka miluje koně. Máme jich asi deset. Stáje máme za barákem. Mají tam i vlastní výběh. Někdy tě tam vezmu."

Byla jsem nadšená. Jen pocit, že bych jela k nim domů, se mi trošku příčil. Přece jen... Mám Emanuela JENOM ráda, nemiluji ho. Miluji jeho bratra a to mi dělá docela starosti. Lily mě varovala, ale já kráva jí neposlechla. Bojím se, že to zjistí Emanuel, který to pak řekne Danimu a já skončím sama a bez práce. To se nesmí stát. Prostě nesmí.

Už jsme byli na cestě zpátky, když z Emanuela vypadlo:

,, Co kdyby jsi u mě dneska přespala?" 

Věděla jsem, na co myslí. Stejnej perverzák jako jeho bratr. Tomu jsem se musela usmát. 

,, Moc ráda."

Ani jsem se na něj nepodívala. Pořád jsem se dívala z okýnka a přemýšlela o jeho bratrovi. Najednou jsem cítila jeho ruku na mé noze. Otočila jsem hlavu směrem k Emanuelovi a ten se mi hned přisál na rty. 

---

Došli jsme do jeho bytu. Hned co za námi zavřel, se mi opět přisál na rty a já se prost musela usmát. On to bral jako pozvánku do mých úst. Jeho jazyk jsem musela mít až někde v krku. Jeho ruce putovaly po mých bocích až k zapínaní šatů. Ty jedním tahem rozepnul a ty spadly na zem. Emanuel mě pustil a hladově se na mě podíval. Asi na mě musel být dobrý pohled, když se na mě koukal jako na nějaký steak. 

,, Budeš na mě ještě dlouho koukat? Já už bych se chtěla věnovat něčemu jinému." 

Konečně mi věnoval pozornost. Já na nic nečekala a doslova na něj skočila. Nohy jsem mu obmotala okolo pasu a hladově jsem se věnovala jeho rtům. Emanuel se mnou přešel do ložnice, kde mě hodil na postel. Začal zápasit se svou košilí a já mu pomáhala s kalhotami. Kalhoty i boxerky byly za chvíli dole a on měl teprve rozepnuté dva knoflíčky.

,, Pusť mě k tomu. Jsi pomalej."

,, Nějaká nedočkavá."

zasmál se, ale já to ignorovala. Já se totiž věnovala tomu, aby na sobě neměl tu pitomou košili, která mi strašně lezla na nervy. Ale i ta byla za chvilku dole. Co mezitím dělal Emanuel? Zápasil s mojí podprsenkou, která se mu podvolila a rozepnula se. S kalhotkami se nepáral. Roztrhl je. Hodila jsem po něm nasraný pohled.

,, Sraly mě. Koupím ti nové." 

Mě teď ty kalhotky byly u prdele. Já už chtěla sex. Vždyť jsem musela mít mezi nohami vodopády a ten hajzlík to prodlužoval! ¨

,, Už si mě sakra neprohlížej a pořádně mě ošukej! Nestačí ti, že už tak mám mezi nohami vodopád?!" 

Jen se zasmál a konečně ho do mě vrazil. Vzdychla jsem tak nahlas, že mě musela slyšet ta stará ženská z prvního patra, která je totálně hluchá. Emanuel rychle přirážel. Já jen vzdychala mezi polibky. Opustil moje rty a začal se věnovat mým prsům. Pravou bradavku si vzal mezi rty a začal jí sát. Vzdychala jsem tak strašně nahlas, že jsem se začala bát, že na nás sousedi zavolají policii, za rušení nočního klidu. Emanuel se nahnul k mému uchu a zašeptal:


,, Udělej se pro mě."

To mě dostalo na vrchol. Normálně jsem se třásla jak čivava v zimě. Snažila jsem se rozdýchat ten úchvatný orgasmus, když v tom jsem ucítila, jak mě Emanuel plní. 

Bože.. to je tak skvělej pocit...

---

Ahoj! Tady máte další díl, tak snad se líbí. Jinak jako obvykle. Za chyby se omlouvám a komenty a votes potěší. 

Vaš Ell =)

  





Love or sex?Kde žijí příběhy. Začni objevovat