,, Tak já tu zůstanu."

21.6K 585 66
                                    

Seděla jsem na barové stoličce a popíjela můj oblíbený višňový čaj. V troubě se pekla další várka čokoládových brownies a všichni seděli v obýváku. Jen můj desetiletý synovec běhal po pokoji a hrál si na letadlo. Můj otec se bavil s Danim a měl na tváři úsměv. Seděli dál od ostatních, jako by řešili něco strašně tajného. Pořád po mně pokukovali, ale já se snažila dělat, jako že o tom nevím. 

,, Nalila by jsi taky prosím trochu čaje? Pokud ti teda nějaký zbyl."

,, Jasně. Posaď se, já ti ho naliju."

Vstala jsem a líným krokem jsem obešla ostrůvek, kde byla postavena konvice plná ještě teplého čaje. Z poličky jsem vyndala hrníček a dala dovnitř dvě lžičky cukru.

,, Ty si ještě pamatuješ, kolik cukru si dávám do čaje?"

,, Není to tak dávno, co jsem ti naposledy sladila čaj."

,, Vždyť to bylo naposledy před pěti lety. A to jsi u nás byla taky naposledy. Nechtěla by jsi taky někdy přijet? Myslím, až budou děti starší."

,, Jen když pomyslím na to, že bych je někdy nechala o samotě, tak mi naskakuje husí kůže."

,, To jsem měla taky. Nejhorší je, když chtějí jít poprvé sami ven."

,, Radši mi o tom ani nemluv. Hlavně se těším, až přestanou v noci oxidovat."

,, Tak to si počkej rok."

,, Cože rok?"

,, Ano. Skvělý ale je, že máš Daniho. Ten ti s nimi určitě pomůže."

,, Pomůže. Jenže v pondělí začne chodit zase do práce a já na ně budu sama."

,, Tak já tu zůstanu. Stačilo se mě zeptat." 

obě jsme se otočily na naší matku, která stála ve dveřích do kuchyně. 

,, Cože?"

,, Já tu s tebou klidně zůstanu. A ty s Danielem budete mít aspoň o trochu práce méně."

,, Mami. Myslím si, že to nebude nutné..."

,, Ale já si myslím, že ano. A když tu přes týden budeš sama, tak se ti společnost bude hodit. Nemyslíš?"

,, Asi bude..."

,, Tak vidíš! Budeme to muset nějak domluvit, ale myslím si, že váš otec bude nadšený. Zbaví se mě tak na dva měsíce."

do místnosti vešli Dani a můj otec. Oba dva měli na tváři široký úsměv.

,, Co to slyším? Já se snad zbavím mé drahé manželky na dva měsíce."

Daniel se na mě vystrašeně podíval a já jen pokrčila rameny. Moje matka Chloe na sebe zase upoutala pozornost.

,, Mám nápad. Přijedu v pondělí dopoledne a budu tu, dokud se dvojčata trošku nezklidní. Aspoň se trošku odpočinu od Roberta."

,, A myslíš si mami, že to zvládneš?"

,, Milá Charlotto. Sice mi je 65 let, ale kdyby bylo potřeba, tak ti dokáži opravit i kombajn. Což mi připomíná.."

ukázala na mě a já se narovnala. 

,, Kde jsou?"

,, Spí nahoře. Tady mám dvě chůvičky."

ukázala jsem na dvě malé krabičky s anténou. 

,, Aspoň něco. Roberte? Bude ti vadit, když za mnou budeš jezdit každý víkend?"

,, Jak jako KAŽDÝ VÍKEND?"

,, Si myslíš, že tě nechám v tom bytečku sama dva měsíce? To ses asi zbláznil ne? Nejsem blbá! Vím jak na tebe kouká ta naše nová sousedka."

taťka se poškrábala na zátylku. 

,, To znamená, že sem budu muset na každý víkend jezdit ty tři hodiny?"

,, Nečekaně ano. Musíš. A jak tě znám, tak ty by jsi zapomněl zaplatit i účtenky."

,, To není pravda!"

,, Že ne? To už si nepamatuješ, jak jsem byla na tři týdny v lázních po operaci a ty jsi zapomněl zaplatit složenky?"

,, Radši to nevytahuj."

,, Tak vidíš. Budeš sem vozit všechny složenky, dopisy, reklamy. Jasné?"

otec jen přikývl a nalil si čaj do hrníčku.

Dani se stoupl za mě a objal mě kolem ramen. 

,, A opravdu Vám to nebude vadit, tu s námi být?"

Dani se snažil situaci nějak napravit, ale já už měla jasno. 

,, Tak to nechme být. Já začnu vařit večeři. Vy si jděte sednout do obýváku."

Všichni až na moji matku se odebrali do obýváku. 

,, Tak co budeme vařit?"

,, Těstoviny s ragú?"

mamka přikývla a my jsme si začaly vařit.

---

Všichni jsme seděli u stolu a jedli těstoviny.

,, El.. Já nevěděla, že umíš takhle dobře vařit."

,, Charlie, vždyť to víš už dávno."

,, To sice vím, ale váš jak dlouho, jsme se my dvě neviděli?"

Dani nám skočil do řeči. Vstal a stoupl si přede mě. Chytil mě za ruce a já vstala. Ušli jsme pár kroků. Dani se klekl na jedno koleno a otevřel malou krabičku. Ježiši.  

,, Elisabeth. Miluji tě. Z celého mého srdce a nechci o tebe nikdy přijít. Takže se tě tady ptám, Vezmeš si mě?"

---

Ahoj! Poslední díl je tady. :) Strašně moc vám chci poděkovat za vaši podporu. Od zítřka píšu novouá knížku jménem 'FRIENDZONE', takže doufám, že se kouknete i na tu. JInak za chyby se omlouvám a komenty a votes potěší.¨

Vaše Ell :)







Love or sex?Kde žijí příběhy. Začni objevovat