Love or sex?

Miluji tě

Probudilo mě až zvonění zvonku. 

,, Jakej ktretén probouzí těhotnou holku?"

Hodila jsem na sebe župan a šla ke dveřím. Otevřu je a málem mi vypadly oči z důlků.

,, Dani? Co tu děláš?! Vždyť se máš vrátit až příští týden!"

,, Bál jsem se o tebe a musíme si promluvit."

,, A o čem?"

,, Izzy mi to řekla."

,, Aha... no. Jestli mě chceš vyhodit, tak stačilo poslat mail. Nemusel ses sem táhnout."

,, Ne! Jen to ne! Zbláznila jsi se?!"

,, Neřvi na mě!"

,, No jo furt... A můžu dál a nebo mě tu necháš stát mezi dveřmi?"

Uhnula jsem a Dani hned skočil na gauč.

,, Chceš něco k pití?"

,, Kafe prosím."

šla jsem do kuchyně, kde jsem zapnula kávovar, připravila jsem hrnek a pro mě jsem si nalila džus. S kafem v jedné ruce a s džusem v druhé jsem došla do obýváku. Dani si mě přeměřil pohledem. 

,, Ty, která miluje kafe, si dáš džus?"

,, Vždyť víš, že kafe nemůžu."

,, Jak to mám vědět?"

,, Vždyť ti to Izzy řekla, že jsem..."

,, Izzy mi řekla, že tě vezla k doktorovi. Nic víc."

,, Aha."

,, No nic... měl bych přejít k věci."

,, Podle toho k jaké myslíš."

,, A pak že já myslím jenom na sex."

,, Tak říkej."

Přisedl si blíže ke mně a mně se rozbušilo srdce. ¨

,, Řekneš mi pravý důvod, proč jsi odjela?"

,, Musela jsem k doktorovi."

,, Ale proč jsi musela k doktorovi? Co ti je?"

pohladil mě po tváři a já si ten moment úžívala. Dani se mě vůbec nedotýká. Jenom když jde o sex.

,, To je moc osobní.. promiň."

,, Bože... vždyť víš, že mi to můžeš říct! Jsem tvůj šéf!"

,, No právě! Jsi můj šéf! neměl by jsi se mnou vůbec spát! Pokoje na pracovní cestě bychom měli mít odděleně a ne spolu spát na každým rohu, kde se ti postaví!" 

,, Tak promiň, že se zajímám o osobu, kterou miluju!"

,, Co jsi to řekl?"

Dani naštvaně chodil po pokoji a něco si mumlal pod vousy. Najednou se zastavil přede mnou. Já už taky stála a snažila se rozdýchat to, co mi řekl. Najednou vytáhl papírek a rozevřel ho. 

,, Tohle to jsem ti chtěl dát ten den, kdy jsi odjela. Měl jsem pro nás zarezervovanou večeři na lodi. Konečně jsem se po tom měsíci k tomu dokopal a ty si odjedeš. Elizabeth Jefferson. Já tě miluju."

tohle mi nahnalo slzy do očí. Ne slzy smutku, ale štěstí.

,, Já tebe."

Dani se mi podíval do očí a já v nich viděla radost. 

,, Vážně?"

,, Myslíš, že bych ti lhala o tomhle?" 

,, Ty jsi mi nikdy nelhala."

,, Tak vidíš."

,, Asi se teď budu chovat jako malé dítě, ale..."

,, Ale co?"

,, Budeš se mnou chodit?"

,, Měl jsi pravdu... Fakt se teď chováš jako nějakej nadrženej puberťák. Chybí ti už jenom opupínkovanej obličej."

,, Nedělej si z toho srandu."

,, Jasně, že s tebou budu chodit! To je snad jasné ne?"

chytil mne za boky a dlouze políbil. Ten pocit, že jsem jeho. Jenom jeho.

,, Dani?"

,, Ano lásko?"

,, Musím ti něco říct..."

,, Copak? Nějak jsi zbledla."

Vstala jsem a šla k mé kabelce.  Vytáhla jsem z ní obálku s ultrazvukem. Opět jsem si sedla k Danimu a podala mu obálku.

,, Děkuju."

koukala jsem na jeho prsty, které hbitě otevíraly obálku. Byla jsem tolik nervózní.

,, Co to je?"

Ten je vypatlanej...

,, Ultrazvuk."

,, Ty jsi těhotná s Emanuelem?!"

,, Děláš si srandu?! Jasně, že s tebou!"

,, No ty vole... takže my spolu chodíme asi pět minut a ty už jsi těhotná?"

,, Jo....? Jen ti říkám rovnou. NEJDU NA POTRAT!"

,, To po tobě ani nechci!"

,, Neřvi na nás!" 

,, A nevíš co to bude?"

,, Zlato jsem... jsem v sedmém týdnu. A k tomu... Jsou to dvojčátka."

,, Děláš si srandu?!"

,, Ne?"

,, Takže my budeme mít dvojčátka?"

,, Ano..."

,, Tak se jdi obléct. Jdeme si vybrat nějakej dům."

¨---

Ahoj! další díl! Snad se líbí =) Konečně jsem tuhle část mohla napsat <3 strašně moc jsem se těšila, až to budu moct napsat. JInak za chyby se omlouvám a komenty a votes potěší <3

Vaše Ell =)